Článek
Jak velký díl prohry padá na vaše bedra a jak velká část na tým, který nepředvedl zejména v prvních třiceti minutách dobrý výkon?
Budu hodnotit jenom sebe. Mrzí mě druhý inkasovaný gól. Berglund vypálil sice velkou ránu, ale ruku jsem měl přilepit k tělu a puk neměl do sítě projít. Jednoznačně bylo mým úkolem jej zastavit. Střely při prvním a třetím gólu byly hodně těžké. Já vůbec neviděl. Jen jsem si kleknul a doufal, že mě puk trefí. Ale proti Švédsku jsem neměl ani štěstí.
Existuje šance si ránu protihráče najít i se zakrytým výhledem? Nebo švédští hráči clonili tak znamenitě?
Oni si umí najít ideální místo. Opravdu stojí přesně v pozici a okamžiku, když jejich hráč vystřelí. Vždyť tak zaznamenali tři góly.
Mohou vám pomoc obránci tvrdším napadáním? Je možné odklidit z prostoru před brankářem soupeře, byť jde o zákroky na hranici faulu?
Jde o práci všech na ledě. Od gólmana, přes obránce i útočníky. Kdyby se našla nějaká okénka, abych viděl, střely bych zastavil. A ani by ty gólové pozice nevypadaly jako šance.
Když jste po jednapadesáti vteřinách druhé třetiny šel na střídačku, moc se vám nechtělo. Bylo vaším přáním pokračovat?
Nechtěl jsem zápas vzdávat. Ale bylo mi jasné, že je potřeba tým nakopnout, dát mu impuls. Po třetím gólu jsme měli hlavy dolů. Bohužel jsme dostali okamžitě ještě čtvrtý gól. Nicméně hra se následně skutečně změnila, vypadala mnohem lépe. Myslím, že do dalších zápasů můžeme jít docela optimisticky.
Mohla vás poznamenat nervozita střetu s jedním z hlavních adeptů na zlatou olympijskou medaili?
Necítil jsem se před zápasem špatně. Potřeboval jsem na začátku trošku více střel. Ale žádné pěkné, které bych si chytil, nepřišly. Létaly na mě jen samé tečované, zacloněné.
Co se vám honilo hlavou, když jste usednul na střídačku?
Rekapituloval jsem si zápas. Bylo mi líto, že jsem střídal. Dostal jsem šanci na velkém turnaji a střídal ještě před polovinou zápasu, což rozhodně není důvod k radosti. Nechtěl jsem, aby to takhle dopadlo.
Ukázal vám hokej při bitvě se Švédskem po skvělých prosincových výkonech v reprezentaci a individuálních oceněních v Jekatěrinburgu z posledních týdnů odvrácenou tvář?
Někdy hokej takové okamžiky přináší. Prostě přijde zápas, jaký potkal mě ve středu při zahájení olympijského turnaje. Jen z mého pohledu přišel v blbou dobu.
Dokážete rychle podobnou nepříjemnost vymazat z hlavy? Nebo jde o moment, který člověka na pár dalších dnů poznamená?
Nezbývá nic jiného, než rychle zapomenout. Nedostal jsem tak blbý gól, abych se musel stydět a chodit v kanálech. Olympijský turnaj je jednou za čtyři roky, proto mě prohra vážně moc mrzí. Ale s dalšími zápasy jede vlak dál.
