Hlavní obsah

Jágr po vyřazení cítil kvůli fanouškům úplnou beznaděj. A vyjádřil se i k otázce trenérů

Jan Škvor (Soči)Sport.cz

Po vyřazení ve čtvrtfinále se k celkovému výkonu české hokejové reprezentace na olympijském turnaji v Soči vyjadřovat nechtěl, po svém příletu do zámoří tak ale Jaromír Jágr učinil. A na svém facebookovém profilu se pořádně rozepsal.

Foto: Roman Vondrouš, ČTK

Zklamaný Jaromír Jágr.

Článek

„Ve čtvrtek jsem po jedenáctihodinovém letu přistál v Americe a byl ze všeho tak unavený, že jsem si šel hned lehnout a spal jsem osmnáct hodin v kuse. V letadle jsem měl dost času o olympiádě, svém týmu a své budoucnosti přemýšlet," uvedl Jágr na úvod svého rozsáhlého komentáře, který rozdělil do osmi bodů.

„Rád bych poděkoval všem fanouškům, kteří nám fandili, za jejich podporu, i když se nám ne vždy dařilo. Ale takový je prostě sport. Za sebe a za mužstvo můžu říct, že jejich fandění si strašně moc vážíme a bez vás by nemělo cenu vůbec hrát," napsala legendární šedesát osmička „Hokejové rodině", jak své fanoušky na facebooku nazývá.

„I přes všechny obavy před začátkem musím říct, že to pro mě byla nejkrásnější olympiáda, které jsem se zúčastnil. Pokud jde o prostředí nebo o organizaci," uvedl Jágr, který startoval už na svých pátých hrách. „Co se týče naší hry, nemyslím si, že jsme hráli až tak špatně. Jasně, že každý by si přál vyhrát všechny zápasy, ale já jsem vás, fanoušky, předem upozorňoval, že jste až moc velcí optimisté."

Proti Američanům můj nejhorší zápas, míní

Čtvrtfinálovou prohru 2:5 od Američanů pak označil za až moc krutou. „Kdyby naše pětka zahrála lépe, hlavně já - byl to asi můj letos nejhorší zápas, cítil jsem, že mi došly síly, hrát pět utkání v sedmi dnech na velkém hřišti je pro mě moc - a kdyby Ondra Pavelec měl větší štěstí, věřím, že jsme je mohli udělat," hledal příčiny vyřazení se zámořským soupeřem.

Obránce Zbyněk Michálek pár minut po vyřazení přiznal obavy, jakých bude reprezentace dosahovat výsledků, až starší hráči jako právě Jágr, Eliáš nebo Židlický ukončí své kariéry. Dvaačtyřicetiletý forvard je však optimista. „Vůbec se toho nebojím. Hráči jako Plekanec, Židlický, Hemský, Krejčí, Voráček, Frolík, bratři Michálkové nebo Sobotka jsou výborní hráči a v nejlepších letech. K tomu mladí talenti Hertl, Gudas, Palát a základ je hotový. K tomu se ještě někteří další přidají a vy se můžete těšit na další setkání s hokejisty na Staroměstském náměstí."

A uvítal by, kdyby se u národního týmu po vzoru Kanady nebo Spojených států rozložila práce mezi více trenérů. „Každý z nich musí být zodpovědný za svoji práci. Přesilovky, oslabení, sledovaní hry mužstva i soupeře, posílání hráčů na led - to prostě jeden člověk nemůže zvládnout. Prostě dát naše nejlepší trenérské odborníky před mistrovstvím světa nebo olympiádou dohromady na jednu střídačku. A všichni musejí táhnout za jeden provaz," doporučuje Jágr, který v Soči během pěti zápasů vstřelil dvě branky a přidal jednu asistenci.

Spoléhat na talent nestačí

Stejně tak je podle něj nesmírně důležité, aby si mladí hráči uvědomili, že bez tvrdého tréninku a přidávání si nemůžou být konkurenceschopní. „Naše země není až tak velká, abychom mohli spoléhat jenom na talent. Je třeba dobře zaplatit kvalitní mládežnické trenéry a nechat je trénovat. Hokej je kolektivní sport, při němž výkon hráče je závislý od výkonu spoluhráče. Proto se hráči v mládí musí naučit pokoře, disciplíně a odevzdat maximum nejen pro sebe, ale i pro druhého. Hráč si musí být jistý, že se může na svého spoluhráče stoprocentně spolehnout," upozorňuje Jágr.

„A k tomu, aby se to naučili, je potřeba i někdy, aby trenér zvýšil hlas. Jestli se to hráčům a jejich rodičům nelíbí, bylo by možná lepší, aby svoje děti místo na hokej přihlásili do kroužku vyšívání... S námi se zamlada taky nikdo nemazlil," píše Jágr a závěrem se ještě jednou vrací k turnaji v Soči.

„Věřte mi, že pro hokejistu není nic krásnějšího, než se po vítězném turnaji přivítat na Staroměstském náměstí se svými fanoušky. Ale také není nic horšího, než když lidé do vás vkládají veškerou naději ve vítězství, a vy je zklamete. Je to hrozný pocit. Úplná beznaděj. Je vidět, že s věkem se snášejí porážky hůř a hůř. Ještě jednou bych rád poděkoval všem, kteří nám drželi palce a omluvil se těm, které jsme svým výkonem rozčarovali."

Reklama

Související témata: