Hlavní obsah

Puzzle se skládá, můžeme být jedním z favoritů. I s Rusy se dá hrát, soudí Kolář

Pchjongčchang

Soudržnost, obrovská snaha a také parádní výkony gólmana Francouze. Obránce hokejové reprezentace Jan Kolář po zvládnuté čtvrtfinálové bitvě s Amerikou (3:2 po nájezdech) na zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu cítí, že jednotlivé dílky puzzle ve hře českého týmu do sebe zapadávají. A věří, že ani proti Olympijským sportovcům Ruska nemusí být Jandačova družina v semifinále bez šance.

Foto: David W Cerny, Reuters

Obránce Jan Kolář a gólman Pavel Francouz si přejí hodně štěstí před startem olympijského čtvrtfinále proti týmu USA.

Článek
Fotogalerie

Během nájezdů jste se na střídačce chytili kolem ramen, stejně jako tehdejší reprezentanti před dvaceti lety v Naganu při semifinálových nájezdech s Kanadou. Čí to byl teď nápad?

Nevím, kdo to v tom osmadevadesátém vymyslel (směje se). Tak jsme to teď okopírovali a pořád to funguje.

Jak jste na střídačce nájezdy prožívali?

Když jsme nedali, mlčeli jsme. A když to Francík chytil a Kouky skóroval, tak jsme zase křičeli. Po posledním americkém nájezdu to bylo nádherný... Ale byly to nervy od začátku až do konce.

Francouzův výkon korunovaný vychytáním všech pěti Američanů v nájezdech byl skvělý, že?

Když ho vidím na trénincích, věřil jsem, že to vychytá a půjdeme dál. Daří se mu, je klidný, jistý. Všechno tohle na nás asi přenáší. Děkujeme mu.

Jak vám ale bylo, když Američané v 59. minutě trefili za stavu 2:2 tyč?

Zrovna jsem se tou dobou válel na ledě. Měli jsme štěstí, to ale oni několikrát taky. Američané měli pár dobrých střídání, kdy nás zamkli. Ale celkově si myslím, že jsme udávali tempo hry my. Oni se snažili o protiútoky, ve kterých byli hodně nebezpeční. Málem jim to vyšlo, ale takový je hokej. A ještě k tomu štěstí....

Prosím.

Jdeme mu naproti. Hrajeme naplno každé střídání. Snažíme se, povzbuzujeme se, jsme soudržní. A když k tomu ještě Francík chytá takhle parádně, tak se to puzzle skládá. I díky tomu jsme úspěšní.

Minule proti Švýcarům jste asistoval u vítězného gólu, proti USA jste jeden sám vstřelil. To musí těšit, ne?

Je to super, mám ale radši, když někoho trefím nebo zblokuju střelu. Na to jsem zvyklý. To máte asi jako u útočníků, když dávají góly, jsou zvyklí se radovat, a když dají bodyček, tak se tak neradují. (směje se) Ale je příjemné, když pomůžu i dopředu. Budu se asi opakovat, ale hlavně jsme tady jako jeden tým, důležité jsou výsledky. Nikdo se nebude ptát, kdo vybojoval jaký puk, kdo dal jaký gól. Všechno se bude hodnotit podle medailí.

Pokud v pátek zdoláte Olympijské sportovce Ruska, minimálně stříbro máte jisté...

Rusové tu mají hodně dobrý mančaft s hodně individualitami. Ale hrát se dá s každým. Pokud budeme předvádět naši hru, vyhrát můžeme. Budeme pro to dělat maximum, šance je docela velká. Oba mančafty budou unavené, takže se dá čekat taktická bitva, nikdo nebude chtít vypadnout z té cesty nahoru.

Většina odborníků pasuje Olympijské sportovce Ruska na zlato. Taky jste tak před turnajem uvažoval?

Jsou jedním z favoritů. My jím můžeme být taky, ještě jsme neprohráli. Bude záležet, jak se kdo vyspí, kdo dostane víc přesilovek a jak je využije.

Reklama

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články