Článek
„Půjdu na led vážně docela pozdě. Ale snažila jsem se denní rytmus přizpůsobit hned po příletu, tak snad s tím nebude problém," vysvětlovala Sáblíková, která má z olympijských her už pět medailí.
Jak tedy bude sobota v podání české reprezentantky vypadat? „Hlavní je se dobře vyspat. Lehnout si půjdu kolem půlnoci, vstávat budu přibližně v deset hodin. Když jsem do Pchjongčchangu dorazila, budila jsem se v osm a spát chodila v devět, což zrovna nebylo ideální. Ale podařilo se biorytmus posunout," pochvaluje si Sáblíková.
Třicet minut potřebuje závodnice ze Ždáru nad Sázavou, než v půl jedenácté vyrazí do společné jídelny v olympijské vesnici na snídani. „K té si dám jen vločky, možná i vajíčka. Normálně bych je nesnesla, ale jak jedeme pozdě, tak by s tím nebyl problém, pokud budu mít chuť," přibližuje Sáblíková.
Podle aktuálního rozpoložení se rozhodne, zda autobusem vyrazí z olympijské vesnice do haly na rozbruslení. „Organizátoři různě mění časy tréninků, což je zvláštní. Pokud se rozhodnu rozbruslení vypustit, půjdu na snídani až na jedenáctou a následně bych se vyšlapala na kole, které mám v ergometru upnuté v apartmánu," nechávala si Sáblíková otevřené dvě varianty přípravy ve finálních hodinách před závodem.
Každopádně ve dvě hodiny zamíří na oběd. „Dám si těstoviny, nevylučuju zpestření kouskem kuřecího masu. Zase záleží na aktuální chuti. Ale většinou jezdím jen na těstoviny a rýži," popisuje Sáblíková, která si kuchyni v olympijské vesnici pochvaluje. „Jsem s jídlem spokojená. První dva tři dny jsem si dopřála i místní kuchyni, ale tím to skončilo. Už si dávám pozor, abych náhodou závodní den neproseděla na záchodě," směje se Sáblíková.
Odpoledne přijde na řadu relaxace, odpočinek a s ohledem na pozdní začátek závodu i lehká svačina. „Hlavní je, abych nespala mezi devátou a desátou večer," upíná Sáblíková mysl k době, kdy chce zaútočit na šestou olympijskou medaili.
