Článek
„Vesnice je naprosto obrovská. Když jsem šla prvně do jídelny, nemohla jsem uvěřit, že je tak daleko. Při mistrovství světa v minulém roce, které se konalo v Soči, byla vesnice rozestavěná. Všude bylo bláto, mnohdy i místo asfaltu, takže všichni dojížděli k hale po cestách na hlíně. Nyní je ale vše hotové," chválila organizátory šestadvacetiletá česká reprezentantka.
„Když jsem se byla proběhnout, jen jsem koukala, jak je vše blízko, ale současně absolutně gigantické. Musím uznat, že zdejší prostředí je moc hezké," lebedila si Sáblíková, která v Soči obhajuje dvě zlaté a jednu bronzovou medaili z her ve Vancouveru.
Včera v Soči panovaly teploty lehce nad deset stupňů, nebýt studeného větru od moře, mohla si česká rychlobruslařská výprava připadat jako na jarní rekreaci. „Je fakt, že první dva dny pršelo. Teď si ale počasí užíváme," culila se Sáblíková. „Vyfotil jsem se s palmami a poslal fotku domů s popiskem, že takhle si představuji ideální zimní olympijské hry," smál se trenér Sáblíkové Petr Novák. „A z hlediska prostoru je vesnice skutečně neuvěřitelná. Byl jsem v Turíně a Vancouveru, ale nic podobného neviděl," vyprávěl Novák.
Už od středy Sáblíkovou a její reprezentační kolegyni Karolínu Erbanovou čeká další trénink na ledovém oválu. Poprvé během pobytu v Soči k hale Adler vyrazí na vlastních kolech, které opatřilo vedení olympijské výpravy. „Autobusem jsme jeli do haly sedmačtyřicet minut, pěšky vzdálenost urazíme za čtvrt hodiny, ale když prší, jde o nepříjemnou cestu," vysvětloval Novák.
„Neříkám, že je aréna daleko, ale třikrát denně jdeme do jídelny a zpět, cesty na stadión. Nachodíme hodně kilometrů. A než pořád šlapat po svých, je lepší jet na kole, nohy se tolik neunaví," vykládala Sáblíková, která je na kolo zvyklá ze závodů v průběhu sezóny. „K dopravě mezi halou a hotelem se používá běžně," přitakala.
Organizátoři her v Soči slibovali, že sportovci budou mít kola k dispozici, což sice naplnili, jenže původní záměr, že budou zůstávat ve stojanech na mnoha stanovištích volně k dispozici, vzal brzy za své. Jednotlivé výpravy si totiž jednostopé stroje přivlastnily. „Chtěla jsem používat oficiální kola, ale nejsou k mání. A pokud ano, tak poškozená," posteskla si Sáblíková.
Jedno kolo si do Ruska přivezla, jenže na ráfcích jsou speciální galusky určené pro trenažér, který má česká reprezentantka na pokoji. „Proto na kole nechci lítat venku," přiznala a vyprávěla, jak si s Erbanovou užívaly v posilovně. „Nikdo další tam nebyl, tudíž jsme měly celý prostor pro sebe. Je tam dokonce třicet kol na spinning," přiblížila podmínky v zázemí vesnice určené sportovcům Sáblíková.
