Článek
Užila jste si vyhlášení na dohled olympijského ohně a před zaplněným olympijským parkem?
Cítila jsem se hrozně nervózní. Bylo mi, jako bych stála na nejvyšším stupínku. Medaili jsem měla sice jistou, ale jde prostě o olympiádu. Čtyři roky jsem na ten závod čekala. Všichni se soustředí na vrchol čtyřletého cyklu. Je strašně těžké se dostat na stupně vítězů a já jsem moc ráda, že medaili mám. Celkově byla atmosféra úžasná.
Nadchl vás design medaile? Líbí se vám?
Je krásná. Musí být, protože jde o olympijskou medaili, která je prostě nádherná. A rovněž je hodně těžká. Řekla bych, že stejně jako placky ve Vancouveru.
Poměrně dlouho jste čekala na vyhlášení v zákulisí. Před vámi dekorovali nejlepší z ženského biatlonu, mužských saní a skoků. Jak jste čas v zákulisí prožila?
Byla jsem tam asi hodinu. Organizátoři nám ukazovali, jak vše bude probíhat, kam máme jít a dávali další instrukce. S Irene Wüstovou, která náš závod vyhrála, jsme se musely trošku smát. Pak jsme koukaly na závod rychlobruslařů.
Jeden ze sponzorů Českého olympijského týmu vyhlásil, že každý medailista dostane pivo na rok zdarma. Využijete pěnivou odměnu?
Já budu odbírat a pít trenér, tudíž jde o hodně dobrou odměnu (směje se). Já sama piva moc nespotřebuji. Nemám ponětí, jak často piju pivo. Fakt minimálně. Jestli si dám dvě do týdne, spíše ani to ne.
Máte už jasno, kam medaili v pokoji svého apartmánu v olympijské vesnici umístíte?
Dám si ji pod polštář jako první zlatou ve Vancouveru. A každých dvacet minut se budu budit, jestli tam je.