Článek
Šlo by o váš největší zápas v dosavadní kariéře?
Určitě by to byl největší zápas, jaký jsem kdy na vlastní oči viděl. Vždyť na olympiádě jsem ještě nikdy nebyl.
Očekáváte, že se před zápasem dostaví nervozita?
Cítím ji před každým zápasem. Pro mě ale není překážkou, jsem naopak rád, když ji cítím. Je znamením, že utkání neberu na lehkou váhu.
Na Švédy máte dobré vzpomínky z mistrovství světa 2012, tehdy jste je ve čtvrtfinále poslali domů a vy jste nechyběl v brance. Vzpomněl jste si na to?
Jo, to byl super zápas. Švédové tady mají docela podobný tým, takže něco by se z toho utkání vzít dalo. Ale tenkrát mi dali tři góly, něco by si mohli vzít i oni.
Když navážete na svou výtečnou formu z Jekatěrinburgu, mohlo by se to povést, co myslíte?
Teď mám ale za sebou pauzu bez zápasů, protože KHL už dlouho stojí. A nejlépe se forma udržuje právě v zápasech. Pauza může udělat dvě věci. Buď vám prospěje, odpočinete si a naskočíte zpátky, kde jste skončili. Nebo naopak můžete ze všeho vypadnout.
Nebojíte se té druhé varianty?
Strach nemám, nějak to dopadne. Chci na olympiádě zanechat co nejlepší dojem a odevzdat to nejlepší, co umím. Tady už člověk nehraje jenom za sebe, ale za celý národ.
Dokážete z tréninků vypozorovat, jak na tom s formou jste?
Podle toho, kolik vám tam napadá gólů (usměje se). Ne, dá se to poznat, rád si na konci udělám ještě nějakou střelbu, abych z tréninku odcházel s dojmem, že jsem něco chytil. Zmizet do kabiny s tím, že dostanete pět gólů a trénink končí, by nebylo úplně dobré.
