Článek
Momentálně mají čeští sjezdaři osm míst na olympiádu a vy jste první pod čarou. Teoretická šance na přidělení devátého místa ale ještě žije. Věříte, že to klapne?
Uzávěrka je 24. ledna, já udělala maximum pro to, abych jela.
Co byste v Soči jela za závody na lyžích?
Pravděpodobně super-G, superkombinaci, sjezd a obřák. Stihnout se to dá v pohodě.
Pravda, vaše snowboardové disciplíny jsou na programu až na konci her. Ale nebojíte se, že by vám došly síly?
Kdepak, já tak trénuju, aby mě to nerozhodilo, na přechody z lyží na snowboard jsem trénovaná. Mně by víc vadilo, kdybych měla jet třeba jen jednu disciplínu.
Takže kdyby nominace nevyšla, stejně byste si do Soči lyže na trénování vzala?
To bychom asi odlétali do Ruska třeba až tři dny před mými starty a jela bych nějaké lyžařské závody v Evropě.
Bylo by pro vás zklamáním, kdyby lyžařská nominace nevyšla?
To určitě ne. Pro mě by byl spíš splněný sen, kdyby se to podařilo. Přeju si to odmalička, kdy dělám oba sporty, vážím si už jen té jedné nominace. Lyže by byly krásným bonusem.
Už jste vstřebala sobotní snowboardový triumf z Rogly?
Teprve teď mi to dochází, když si pročítám výsledky z téhle sezóny, přijde mi, že snad ani nejsou moje, ale cizí. Od prvního závodu sezóny v poháru NorAm v Americe jsem překvapená a pořád se to stupňuje.
Čemu takový progres přikládáte?
Rakouskému trenéru Picklovi, s nímž jsem začala spolupracovat. Víc jsme se zaměřili na snowboarding, vybrousili techniku a skoro všechno předělali.
Daří se vám paralelní slalom i obří slalom. Máte některou z disciplín radši?
Je mi to úplně jedno. Teď mi na závodech říkali, že někdo je specialista na paralelní slalom a někdo na obří slalom a já zvládám oboje a k tomu lyže. Moc nechápou, jak to dělám.
A jak to tedy děláte?
Důležité je, že holky, které jezdí jen na snowboardu, mají zažitý rychlostní limit, jaký se dá jet v tom obřím slalomu. Já, jak dělám lyže a jezdím super-G i sjezdy, dosahuju dvakrát tak velké rychlosti a nebojím se z kopce dolů.
Nepřijde vám pak snowboard pomalý, když se na něj vrátíte?
V Rogle mi přišel strašně pomalej. Říkala jsem trenérovi, jestli není divný, jak jedu pomalu a stejně jsem soupeřku předjela. A on říkal, že ten pocit je normální.
Vždy jste si pochvalovala snowboardovou partu, jak vám všechny soupeřky přejí úspěch… Jsou stejně přátelské i teď, když je porážíte?
(úsměv) Pořád jsou všechny skvělé. Když dojedu do cíle, všechny za mnou přiběhnou. Přitom to jsou spíš známé, než kamarádky, osobně jsme se spřátelit nestihly. I ti kluci, kteří byli mými vzory, mi teď chodí gratulovat, to je úžasný.
Na jaký výsledek pomýšlíte při aktuální formě v Soči?
Před závodem nemyslím na nic. Ve snowboardingu je ta elitní šestnáctka strašně vyrovnaná, jsme tam nasekané na setinky. Každá chybička vás vyřadí.
Ale minimálně od fanoušků nějaká očekávání úspěchu asi přijdou…
Zatím si úplně neuvědomuju, v jaké jsem pozici. Moc si to neumím představit, ale nemyslím, že bych s tím měla mít nějaký problém. Trému nemívám, jsem docela kliďas.
To je dobrý vklad pro velké soutěže.
Na psychiku je nás sport hodně náročný, v hlavě se rozhoduje, kdo bude nakonec dole rychlejší. Ale asi to zvládám. Odmala dělám věci, které mě baví, v tom to mám dobré.
Jak se za aktuální skvělé výsledky odměňujete?
V sobotu jsem si dala vafle. Chtěla jsem si dát palačinky, ale neměli. Mně ale hlavně baví ten závod. Klidně bych slavila dalším závodem.
Teď vám trenér nakázal volno od sportu. Trpíte?
Říkal, ať mě maminka přiváže k posteli… Je to se mnou komplikované, potřebuju být vytížená, abych se nenudila. Ale držím se. Už druhý den po sobě teď nic nedělám.
Byla jste hyperaktivní dítě?
To jsem doteď. Ale hraju si, nezlobím. (úsměv)
