Článek
Jaké dojmy ve vás převládají?
Je to super, ale zároveň je to hrůza. Ale užíval jsem si to tisíckrát víc než u té kombinace. Když jsem byl malej, tak jsem neříkal, že budu mistr světa a vyhraju olympiádu. Já chtěl být nejlepší v republice, pak mít bod ve svěťáku. Takhle jsem si posouval ty sny. Je to skvělý.
Teď už jste snil o medaili?
Ne. Takový sen jsem měl v kombinaci, tam jsem si věřil. Ale v obřáku stát před Ligetym v budce na olympiádě, to je super zážitek. Toho jsem dneska nechtěl porazit, ale ty ostatní jo.
V cíli jste se zakousl do hůlky, to bylo zlostí, nebo jste se radši hlídal, abyste ji nezahodil jako po superkombinaci?
Já radši ujel někam do háje. Někdo mi říká, že bývám v cíli emočně plochý, a když hodím hůlkou, tak zase že chci někoho zabít... (úsměv)
Byly vaše pocity mezi oběma koly podobné jako v půlce superkombinace?
O dost lepší, kombinace mi pomohla. Tam jsem věděl, že mi slalom nejde, nevěděl jsem, co dělat. Ani tady jsem nejel první jízdu extra. Viděl jsem tam spoustu chyb a nedostatků, takže jsem byl fakt hodně překvapenej. Vzal jsem si totálně nový lyže, jiný typ. Dostal jsem je pozdě, ostatní je měli už na začátku sezóny, tak to byl jeden z rozhodujících faktorů.
Byl to risk?
Trochu jo, ale kluci na nich jezdili strašně rychle a já je kvůli super-G nemohl otestovat. Tak jsme je vzali od boku, což není můj styl, ale je vidět, že fungují. Já před sezónou odešel od Elanu k Nordice, kde nemám smlouvu ani peníze. Ten šéf mě vždycky uznával, ale říkal, že nemůže nikoho nabrat, protože dělají smlouvy po dvou letech, takže jsem takovej netovární jezdec. Ale kvalita lyží je tam na vysoké úrovni.
Říkáte si, že vám medaile snad není souzená?
Nevím... Pokud se mi podaří být do trojky aspoň na svěťáku, bylo by to hezké. Samozřejmě, olympiáda se cení trochu víc, hlavně kvůli penězům, lidi na ni víc reagují. Mám ještě minimálně rok na to získat tu medaili aspoň ve svěťáku.
Dobíral si vás po super-G váš kanadský kamarád Jan Hudec, jenž získal bronz?
Já ho neviděl, on někam zmizel. Ale pak se za námi stavil, přišel za mnou na pokoj a vyfotili jsme se s medailí. Já se jí nechtěl dotýkat, možná jsem měl.
Představíte se tu i ve slalomu?
Pojedu ho, ale jsem úplně hotovej, stojím třináct dnů na lyžích. Všichni kolem mě jezdí na hokeje a biatlony a já se furt protahuju a dávám do kupy. Taky už jsem starej, že jo... Musím na sobě pracovat, dřív jsem spíš zneužíval svůj talent, teď jsem dva roky trénoval v podstatě bez závodění, což je strašně psychicky náročné.
Program tu máte nabitý, chystáte se i nadále jezdit všechny disciplíny?
To kdybych věděl. Kombinace mě baví, letos už není, ale příští rok směrem k mistrovství světa. Ale je hrozně náročný trénovat všechny disciplíny. Když mi snowboardisté říkají, jaký mají program v sezóně... Já byl za zimu asi čtyři dny doma, je to fakt náročný.
