Článek
„Nakopal bych si zadek, možná bych si radši měl zlomit nohu," vztekal se Březina, třiadvacetiletý rodák z Brna. „Chyby vyplynuly z mojí přemotivovanosti. Měl jsem na začátku hrozně moc síly, byl jsem příliš nabuzený. Věděl jsem, že mám dobrou formu. Jenže jsem nedokázal při skoku koordinovat pohyb," vysvětloval Březina, který byl ve Vancouveru před čtyřmi lety také desátý.
Verner završil kariéru svým olympijským maximem. V pátek večer jel poslední soutěžní jízdu v životě a vybojoval jedenáctou příčku. Při startu pod pěti kruhy v Turíně 2006 byl osmnáctý, o čtyři roky později ve Vancouveru obsadil devatenáctou pozici.
„Udělal jsem spoustu drobných chyb. Představoval jsem si vyšší bodový zisk, ale nejsem zklamaný. Jsem na třetích olympijských hrách a ze Soči si odvážím nejlepší pocit," vykládal Tomáš Verner, který v sedmadvaceti končí kariéru.
Ničila ho nervozita
„Byl jsem nervózní. V šatně jsem si musel sednout. Dal jsem si sluchátka do uší, nepustil hudbu a jen dýchal. Já nepatřím po mentální stránce mezi nejsilnější a daná situace se mnou zamávala. Přišli mě podpořit kluci z hokeje, také dorazili někteří sportovci z hor. Když jsem jízdu skončil, trošku se mi ulevilo. Řekl jsem si: A je to, konec," usmál se Verner.
Zlatou medaili navzdory dvěma pádům získal Japonec Juzuru Hanju, který celkově porazil o 4,47 bodu rovněž chybujícího Kanaďana Patricka Chana. Na bronzovou příčku vylétl z devátého místa po krátkém programu vicemistr světa Denis Ten z Kazachstánu.
