Hlavní obsah

Verner pod pěti kruhy nekončí. Budu hrát curling, takže se možná ještě na olympiádě objevím, říká

Soči

Dvaadvacet let prožil ve světě krasobruslařů Tomáš Verner. V pátek se na ZOH v Soči představil naposledy při soutěžní jízdě. Předem oznámil, že jde o poslední bitvu jeho kariéry a skončil v ní jedenáctý. „Jde o definitivní konec. Nikdo už mě nepřemluví. Tři olympijské starty stačily. I když možná zkusím curling,“ smál se sedmadvacetiletý rodák z Písku.

Foto: Ivan Sekretarev, ČTK/AP

Krasobruslař Tomáš Verner během volné jízdy v Soči.

Článek

Nepřehodnotíte ještě své rozhodnutí? Nebudete přeci jen pokračovat a nepokusíte se ještě o jeden olympijský start?

Při tréninku před krátkým programem jsem měl úsměvnou debatu s Pljuščenkem. Ptal se, jestli jsem připravený na naše společné exhibiční vystoupení, což jsem mu odkýval. A on odpověděl, že si během turné odpočineme a poté se vrátíme do amatérského krasobruslení a dáme ještě jednu olympiádu. U Pljuščenka je možné vše, ale já si další čtyři roky představit nedokážu. Už mě nikdo nepřemluví.

Brusle ale do kouta hned nehodíte, že?

Předpokládám, že ještě dva roky zůstanu u ledu a budu se udržovat, abych byl schopen skákat i nejnáročnější skoky. Dokonce si myslím, že až opadne závodnická atmosféra, půjdou mi snadněji. Určitě se objevím na pár vystoupeních. Mám v plánu sezvat nejlepší bruslaře, alespoň z mého pohledu, přivést je do Čech a zorganizovat rozlučkovou Tour. Předběžně v říjnu nebo listopadu.

Máte představu, jakým dalším sportům se budete věnovat?

Určitě se vrhnu na golf. Několikrát jsem ho zkoušel a vůbec mi nešel, což je obrovská výzva. Plánuji tenis, badminton a všechno, co mi přijde pod ruku. V zimních měsících přestoupím na lyžování a mám v plánu hrát curling. Takže se třeba ještě na olympijských hrách objevím. V Kanadě jsem měl možnost zahrát si v profesionálním curlingovém klubu. Jde o skvělý sport a velkou zábavu. Není tedy vyloučeno, že za čtyři roky na zimních hrách budu. Nevím přesně, jaká je potřeba kondiční stránka, ale myslím, že můj fyzický stav je slušný. (směje se)

Nebude vám přece jen krasobruslení po dvaadvaceti letech chybět?

Jde o velký stres a závodění je drsný zápřah pro nervy. Paradoxně budu postrádat právě ten adrenalin. Dal by se nahradit snad tím, kdybych začal skákat s padákem. Ale nejsem dobrodruh, který by riskoval život. Nicméně napětí třeba z krátkého programu mi nic nenahradí. A také lidé, kteří jsou kolem krasobruslení.

Dosáhl jste všeho, co jste mohl? Nebo některé mety zůstaly nenaplněny?

Moje kariéra byla jízda na horské dráze. Já se jich sice bojím, mám z nich úplný strach, ale chodím na ně pravidelně a tu jízdu vlastně miluju. A moje krasobruslení bylo stejné. A stálo za to, se všemi propadáky i výhrami... Samozřejmě některá špatná rozhodnutí bych raději vynechal. Nicméně skončit v Soči je nepochybně správná volba.

Jste rád, že z horské dráhy nevystupujete po předešlých dvou sezónách plných trápení úplně dole?

Moc. Chtěl jsem skončit minulý rok po mistrovství světa v Kanadě. Trápil jsem se a říkal si, že nemám zapotřebí pokračovat. Po jedenáctém místě mohu odejít se vztyčenou hlavou a bez hořkosti. Končím uprostřed horské dráhy, což je lepší než někde dole. A budu se věnovat něčemu, co přináší méně stresu a více radosti.

Reklama

Související témata: