Článek
"Spousta sportovců v Číně dopadla stejně. Já mám štěstí, že si mě média a společnost všimly," uvedl pro agenturu AFP sedmadvacetiletý Čang Šang-wu, jenž nejprve po deseti dolarech prodával své medaile, které během krátké kariéry získal.
Už v roce 1995 se dostal do reprezentačního výběru a šest let nato vybojoval v 18 letech dvě prvenství na Světové univerziádě v Pekingu. Když se jako velká naděje připravoval na olympijské hry v Aténách 2004, přetrhl si achilovku a následky zranění pociťuje dodnes. Protože mu chybí vzdělání, marně shání stálou práci. Žije v hotelu, který mu platí jedny čínské noviny.
Podle listu China Sports Daily má asi 80 procent z 300 tisíc bývalý čínských sportovních reprezentantů potíže se zdravím, nezaměstnaností či chudobou.
