Senzační česká jednička před Tour de Ski Nováková si vítěznými dresy vylepšila opěradlo

Určitě jsem to nečekala. S trenérem jsme se bavili, že ve výsledky, jaké jsem zajela v Lillehammeru nebo Davosu, jsme věřili až příští sezónu.

Jsem na tom hodně dobře psychicky, což je důležité, a věřila jsem, že ty lepší výkony už musí přijít, když trénuju pomalu neustále sedm dnů v týdnu.

S panem Moravcem se věnujeme psychomotorice. Jsou to taková cvičení, která se těžko popisují, ale rozvíjejí psychickou pohodu a rovnováhu i úsporu energie mimo závody.

Jsem ráda, že už vím, jaký je záhul, když člověk pomalu hned v cíli sedá do auta a jede dál. Naučila jsem se, kde ušetřit energii, ale náročný ten program je.

Já o tom hodnocení až do závodů v Lillehammeru ani nevěděla, zavedli ho před touto sezónou. Některé dresy jsem věnovala těm, kteří mi pomáhali, další mám na židli u stolu, která má takové blbé opěradlo. Ale jak se tam vrství, už je to docela příjemné měkké posezení. (úsměv)

Snažím se dát vše do každého závodu, k žádnému výsledku se neupínám, ale ráda bych už nějakou medaili měla. Zatím jsem prožila smolné roky, před minulým juniorským šampionátem jsem měla vyhozené rameno a pak mononukleózu.

Vrátili jsme se z Davosu den před Štědrým dnem a pak čekali na sníh. Nakonec jsme 25. ráno jeli do Itálie, kde byl lepší sníh, u nás byl mokrý a na klasiku ho stejně bylo málo.

Ale trochu jo, snažila jsem se využít volný čas u televize, i jsem na klavír zahrála nějaké koledy, ale uteklo to rychle. Hlavně balení bylo dost, na Nový rok už jsme jeli na Tour.

U něj jsem strávila Silvestra. Rozložila jsem si druhák a během olympijské zimy měla jediný předmět a zbytek v létě. Pak jsem celé jaro byla ve škole nebo laborce, tak jsem si chtěla letos ulehčit a dala čtyři předměty na zimu. Je to náročné, hned po Tour jdu na dvě zkoušky.