Hlavní obsah

Šéflékař olympijského týmu Jaroslav Větvička: Nejvíc nás děsí aklimatizace

Léta patří neodmyslitelně k českým olympijským výpravám. Doktor Jaroslav Větvička se věnuje sportovnímu lékařství řadu let profesionálně. Dokonce vede i specializované oddělené Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích. I když zůstává skromně vzadu, často právě on stojí za tím posledním krokem, který sportovec potřebuje udělat k zisku medaile. Nejinak tomu bude i ve Vancouveru...

Foto: Karel Felt, Právo

Lékař Jaroslav Větvička (vpravo) tvořil s fyzioterapeutem Hervertem dobře sehranou dvojici už na OH v Pekingu.

Článek

Co vás jako šéflékaře olympijské výpravy čeká před cestou do Vancouveru?

To nejtěžší máme za sebou. Především šlo o prevenci, kdy na specializovaném pracovišti v ÚVN ve Střešovicích absolvovali sportovci prohlídky, abychom měli představu o jejich zdravotním stavu. Odeslali jsme osm beden zdravotnického materiálu, přístrojů, včetně pro hokej povinného defibrilátoru, a samozřejmě léků. Kanaďané byli hodně přísní, nebylo lehké získat potřebná povolení. Některé léky musíme vést s sebou. Odlétáme 29. ledna.

Kolik lékařů, fyzioterapeutů a masérů pojede na olympiádu do Kanady?

Lékařů bude celkem šest, ale dva se v průběhu her vystřídají. O sportovce se bude starat také šest fyzioterapeutů a pět masérů.

Jedno centrum je ve Vancouveru a druhé ve Whistleru, jak máte pokrytá jednotlivá sportoviště a olympijské vesnice?

Je to náročná logistická záležitost, protože musíme pokrýt potřeby všech sportů, a to z hlediska počtu sportovců a časového programu. Na olympiádu jedou lékaři, kteří se o konkrétní sportovce starají dlouhodobě. Například ve Vancouveru budou doktoři Macek, který spolupracuje s rychlobruslařkami, a Vyskočil od hokejistů. Kromě mne bude jezdit z Whistleru do Vancouveru ještě jeden kolega.

Budete mít v olympijských vesnicích i svoje ordinace?

Potřebné prostory máme v obou vesnicích. Svoje místnosti mají i fyzioterapeuti a maséři. K dispozici bude i pokoj pro nemocné, jejichž léčení si nevyžádá hospitalizaci v nemocnici.

Co může být největším problémem pro sportovce ve Vancouveru?

Aklimatizace. Devítihodinový rozdíl je pro organismus ten nejhorší. To ale sportovci a jejich trenéři dobře vědí. Jednak to mají sami odzkoušené a navíc jsme pro ně dělali i semináře, na nichž jim vše vysvětlili odborníci. Máme připravené schéma, s využitím dvou povolených léků, jak se úspěšně s aklimatizací vyrovnat. Všichni do zámoří letí s velkým časovým předstihem, protože každý organismus reaguje jinak.

Museli jste žádat o výjimku pro použití některých léků v případě Nikoly Sudové?

Žádali jsme o povolení některých léků proti bolesti. Lékařsky o ni bude dobře postaráno.

Změnil se nějak seznam zakázaných léků?

Změny nejsou velké, ale ze známých látek byl znovu zakázán pseudoefedrin, účinný na dýchací cesty. Všichni jsou poučení, že nesmějí používat ani mít u sebe nic zakázaného.

Svět děsila prasečí chřipka, odrazila se také na zdravotnickém zabezpečení v souvislosti s olympiádou?

Hlavně organizátoři měli z prasečí chřipky velké obavy. Její vypuknutí v dějišti her by byl obrovský problém, ale jsou připraveni. Pro každého účastníka je k dispozici lék Tamiflu, což muselo stát obrovské finance. U nás se nechalo asi třicet sportovců očkovat proti sezónní chřipce a jen pár jednotlivců proti prasečí. Se současným zlehčováním celého problému nesouhlasím. Jednak relativně lehký průběh nemohl nikdo tušit a pořád je lepší být připravený než pak zaskočený. Mám dost nepříjemných zkušeností ze Salt Lake City, kdy šlo jen o sezónní chřipku. Podcenit cokoliv, by bylo velmi riskantní.

Reklama

Související témata: