Článek
Takhle Plzeň slavila mistrovský titul. Miroslav Koubek (vpředu), Radim Řezník (vlevo)a Daniel Kolář se radují z triumfu v Synot lize.
Pavel Horváth si užívá mistrovské oslavy Viktorie Plzeň.
Trenér Viktorie Plzeň Miroslav Koubek, Marián Čišovský a Adolf Šádek slaví spolu s fanoušky mistrovský titul.
Pavel Horváth, Marián Čišovský a Adolf Šádek během oslav zisku mistrovského titulu fotbalistů Viktorie Plzeň.
Mistrovské oslavy fotbalistů Viktorie Plzeň.
Fotbalisté Viktorie Plzeň oslavují zisk mistrovského titulu po utkání 28. kola Synot ligy.
Fotbalisté Viktorie Plzeň (zleva): Ondřej Vaněk, Pavel Horváth, Radim Řezník, Jan Holenda a Daniel Kolář během oslav zisku mistrovského titulu.
Vážně nemocný fotbalista Marián Čišovský během oslav zisku mistrovského titulu v Plzni.
Pavel Horváth (uprostřed), Daniel Kolář (vlevo) a David Limberský během oslav zisku mistrovského titulu Plzně po utkání 28. kola proti Jihlavě.
Plzeňští fotbalisté (zleva) Stanislav Tecl, Jan Chramosta, Marián Čišovský, Milan Petržela a Ondřej Vaněk během oslav zisku mistrovského titulu.
Plzeňský fotbalista Marián Čišovský (uprostřed) během oslav zisku mistrovského titulu po utkání 28. kola Synot ligy.
Fotbalisté Viktorie Plzeň během oslav zisku mistrovského titulu.
Útočník fotbalové Plzně Aidin Mahmutovič si připíjí pivem během oslav mistrovského titulu.
Fanoušci Viktorie Plzeň oslavují s fotbalisty zisk mistrovského titulu.
František Rajtoral z Plzně (čtvrtý zprava) střílí gól proti Jihlavě.
Jihlavský obránce Petr Tlustý (vlevo) v souboji s plzeňským záložníkem Janem Kovaříkem v zápase 28. kola fotbalové Synot ligy.
Plzeňský záložník Daniel Kolář během utkání 28. kola Synot ligy s Jihlavou.
František Rajtoral (č. 27) z Plzně střílí první gól v zápase 28. kola Synot ligy proti Jihlavě.
Plzeňský stoper Roman Hubník slaví gól proti Jihlavě.
Plzeňský obránce Roman Hubník se raduje z gólu proti Jihlavě v utkání 28. kola Synot ligy.
Mistrovské oslavy v kabině Plzně.
S vědomím, že třetí mistrovský primát Viktorie byl určen jemu. Připomínal to transparent na pódiu i nápis na tričkách, které si při improvizované slávě všichni oblékli. Hráči, trenéři, maséři, doktoři.
I pohublý Čišovský ho na sobě měl.
Zlatou papírovou královskou korunu nachystanou pro chvíle fotbalové korunovace už si na hlavu nenasadil. Zato se mu hrnuly do očí slzy, když do té doby rozverně jásající, kotouly metající a všelijaké vylomeniny vyvádějící spoluhráči seskákali z pódia, odložili šampaňské, tupláky s pivem, zahodili i dýmající doutníky nezbytně provázející mistrovský rituál a shlukli se kolem něho.
Všichni do jednoho. Jako by mu chtěli v ten moment dodat sílu do dalšího boje, který se zákeřnou chorobou svádí. Jako by z jejich houfu měla vyzařovat energie, kterou bude Čišovský tolik potřebovat.
Loni v březnu nastoupil v plzeňském dresu naposledy. Pak se ještě zkusil zapojit do letní přípravy, ale neúprosné příznaky nastupující těžké nemoci byly silnější.
Přemohly ho.
„Bojuju a budu bojovat," vzkazoval pětatřicetiletý stoper Marián Čišovský, když musel s fotbalem skončit. Vedení Plzně nikdy přesně nespecifikovalo nemoc slovenského obránce, podle zákulisních zpráv se však jedná o amyotrofickou laterální sklerózu, známou jako ALS. Lékaři zatím nenašli způsob, jak toto onemocnění, způsobující degeneraci buněk centrální nervové soustavy, porazit.
Obdobné poselství Čišovský posílal pak ještě mnohokrát. Možná i v chumlu spoluhráčů podobná slova hlesl.
V teď už pomalu končícím ročníku už se v plzeňském dresu neobjevil. Ani nemohl.
Až při korunovaci na sebe tričko navlékl. Nikoli červenomodré ligové, ale to modré, dopředu nachystané, s nápisem Mis3 ligy na prsou a Titul pro Čišu na zádech.
„Myslím, že jsem docela tvrdý člověk, ale slzel jsem. Ne snad proto, že jsem vyhrál ligu, to z Mariána Čišovského jsem byl dojatý. Kdybych mohl titul, na který jsem čekal dvaatřicet let, vyměnit za to, aby byl Marián zdravý, udělal bych to okamžitě," přiznával s pohnutím v hlase trenér Viktorie Miroslav Koubek, zatímco fanoušci obklopující pódium postavené přímo na trávníku, stejně jako diváci na tribunách plzeňského stadiónu stáli a aplaudovali.
Svým fotbalovým hrdinům, tomu největšímu z nich Mariánu Čišovskému pak především.
