Článek
Tomáši, vypadá to, že vám role náhradníka skvěle sedí. Už podruhé jste na jaře vyběhl na trávník až ve druhém poločase a dal gól.
Ne, nesedí. Stalo se mi to, co mě potkalo už kdysi na Spartě. Tehdy mi náhle zemřela babička a já jsem dal gól, díky němuž jsme vyhráli. Tento čtvrtek mi taky zemřela babička a byl jsem z toho takový přešlý. Chtěl bych gól poslat babičce. Snad bude mít radost.
Trenér Vlastimil Petržela o vás hovořil jako o šťastném dítěti, které pomáhá vyhrávat zápasy. Cítíte se tak?
Já a šťastné dítě? Vždyť je mi skoro třicet roků. Já jsem šťastný hlavně za to, že vůbec hraju fotbal. Není to tak dávno, co mě odepisovali. Užívám si každý den, kdy můžu sportovat.
Baník se do šancí začal dostávat až s vaším příchodem. Jaké byly vaše úkoly?
Zabojovat v soubojích, ale já jdu vždycky na hřiště s tím, že chci dát gól. Mohl jsem dát dneska dva, ale první střela lízala břevno. Ale to nevadí. Když jsme vedli, tak jsem se stáhl dozadu a v závěru už to byl hlavně boj.
Po vstřelené brance jste se moc neradoval. Bylo to tím, že bydlíte v Opavě?
Jsem už trošku starší a vyzrálejší, tak jsem byl korektní. A hlavně tam nebyli naši fanoušci, což bylo takové zvláštní. Už na lavičce jsem si říkal, že to je takové divné. Když tam na tribuně nikdo není. Byl jsem ale rád, že jsme po přestávce útočili na branku, za kterou nikdo nebyl, protože to bylo mnohem jednodušší.
Fandové Baníku na stadiónu nebyli, i tak byla ale atmosféra výborná.
Opava má také skvělé fanoušky, to si pamatuji už z dětství. Ostravské a opavské fanoušky nám může závidět celá Evropa. Přál bych si, aby tyto mančafty hrály první ligu, protože když vidím prázdné stadióny, tak je mi z toho smutno.
Stejně jako vy je s Opavou spjatý i brankář Petr Vašek, který vás znovu několikrát podržel. Už jste ho pochválili?
Petr v prvním poločase chytil tisíciprocentní šanci. Je to gólman, který nám už udělal strašně moc bodů. Mohl by z fleku chytat v kterémkoli mančaftu v Evropě.
Opavě jste odskočili na čtyři body a vyhráli oba vzájemné zápasy. Jak moc vítězství může promluvit do postupových plánů obou týmů?
Za čtrnáct dní může být všechno úplně jinak. Čeká nás těžký zápas s Vlašimí a stejně tak, jak jsme po dlouhé době vyhráli venku, tak jsme doma ještě neprohráli a nikdo neví, jak utkání za čtrnáct dní dopadne. Dokud to nebude o deset bodů, tak nebude jistého nic.
