Článek
Když vezmu v úvahu, s jakým přesvědčením jste v sobotním rozhovoru pro Sport.cz říkal, že přišel čas dát opět gól, tak byl vlastně plánovaný...
V každém utkání chci dát gól, takže z tohoto pohledu ano. Jsem rád, že mi to vyšlo. Asi to byl nejdůležitější z mých tří podzimních ligových gólů a patří mezi nejdůležitější i v mojí dosavadní kariéře. Přišel v závěru poločasu a pomohl nám k výhře nad silnými Teplicemi.
Vy jste se před gólem pral s Ljevakovičem. Věřil jste, že se dostanete k zakončení?
Bořek Dočkal poslal do vápna perfektní centr ze standardky. S Ljevakovičem jsem opravdu svedl velký souboj, ale prodral jsem se přes něj. Nakonec jsem rád, že jsem balón usměrnil k tyči a gólman Slavík si s ním neporadil.
Vaše radost po vstřelené brance je nefalšovaná...
Hodně to prožívám. Neumím ty pocity ani popsat. Jsou smíšené a neskutečné zároveň. Jako kluk jsem snil o tom, že budu hrát za Spartu, ale že za ni budu střílet i branky... To je jako z jiného světa. Nikdy jsem nic nevyhrál, ale když dám gól, mám pocit, jako bych vyhrál jackpot
Užíváte si z vašeho pohledu vydařený podzim? Hrajete v základu, střílíte góly...
Užívám, neužívám. Pořád čekám, kdy se z toho snu probudím, a ono pořád nic (úsměv). Samozřejmě je to moc příjemné nejen pro mne, ale i moji rodinu. Všichni lidi kolem mě to také úžasně prožívají.
Teplice jste nepustili k jejich typické hře. Co bylo klíčové, že jste jim nic nedovolili?
Důležitá byla naše aktivita. Čekali jsme z jejich strany více nakopávaných míčů za obranu. Ale k tomu se nedostaly, nepustili jsme je do jejich rychlé ofenzívy. My jsme věděli, jak nebezpeční jsou jejich čtyři ofenzivní hráči. Připravili jsme se na ně. Jim to asi nevyšlo, jak by si sami představovali.
Pomohlo vám, že musel střídat kanonýr Mahmutovič?
Abych řekl pravdu, tak ani ne, protože nebyl tolik nebezpečný. On se ale zranil. Místo něj přišel jiný útočník, který se chtěl ukázat. Bylo znát, že je jiný typ než Mahmutovič, na kterého jsme se připravovali.
Plzni jste utekli o sedm bodů, Teplicím o devět, bylo tohle vítězství důležitým krokem k titulu?
S kluky jsme si v kabině říkali, že tohle utkání je takový mezník, který nás může posunout blíže k titulu. Vyhráli jsme, ale zůstáváme na zemi. Do zimy nás čekají ještě těžká utkání v Olomouci, doma s Mladou Boleslaví a pak v Jablonci. Pořád máme v paměti, co už jsme v nedávné minulosti dokázali ztratit. Nemůžeme si odpočinout ani chvíli. Náskok nás neuspí.
Určitě pro Spartu není příjemné, že chybí v pohárové Evropě. Na druhou stranu, není to v domácí nejvyšší soutěži momentálně její výhoda?
Člověk nikdy neví, co je lepší... To bychom věděli, kdybychom hráli Evropskou ligu, jestli bychom byli takhle úspěšní i v té domácí. Nehrajeme ji, takže pro nás byla povinnost soustředit se na domácí nejvyšší soutěž a odvděčit se fanouškům za to, že při nás pořád stojí. Titul je povinností.
Letnou zaplnila rekordní návštěva ročníku 16 521 diváků. Jak na vás povzbuzování plného stadiónu působí?
Je to příjemné. Nejvíc to pomáhá v závěru utkání, kdy už vám docházejí síly. Skandování vás zvedne a drží vás to v zápase.
Fanoušci rozvinuli transparent, na němž byla Sparta vyobrazena jako válec. Připadáte si tak?
Já bych s tím válcem ještě počkal. Pořád je před námi spousta zápasů. Válcem bych nás nenazýval.
Cítíte za ty roky, co jste ve Spartě, největší pohodu v týmu?
Určitě ano. Daří se nám, v kabině panuje dobrá nálada a já se v této sezóně cítím víc jako součást týmu než v minulosti.
Připouštíte si, že může přijít i porážka?
Takhle nepřemýšlíme, chceme vyhrát každý souboj, každý zápas. Do všeho jdeme poctivě na sto procent s cílem nedostat branku a nějakou vstřelit. Ale případné zakolísání by nás určitě nevykolejilo.
