Hlavní obsah

Juliš nejdřív skoro brečel, pak si se sparťany vychutnal ovace vstoje

Prohráli 2:4 s Villarrealem a v Evropské lize skončili ve čtvrtfinále. Za statečný výkon a především za celou pohárovou pouť se ovšem fotbalistům Sparty dostalo od diváků potlesku vstoje, jako by oni byli vítězi. „Pro mě osobně úžasný zážitek. Něco takového jsem nikdy nezažil. Tleskal nám i kotel Villarrealu, tak jsme jim taky zamávali. Krásné,“ oceňuje mladý útočník Lukáš Juliš.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Obránce Villarrealu Eric Bailly (vpravo) v souboji se sparťanským útočníkem Lukášem Julišem.

Článek
Fotogalerie

Přihrávkou na závěrečný Krejčího gól jen podtrhl svůj srdnatý výkon a znovu ukázal, jakou perspektivu v něm Sparta má. S bezstarostností svých jedenadvaceti let se pouštěl do soubojů s obránci Žluté ponorky, na druhou stranu cestou do kabin po prvním poločase se málem rozbrečel.

Letenští čtvrtý tým španělské ligy přehrávali, jenže na tabuli svítil stav 0:3. „Chtělo se mi skoro brečet, jak to bylo nezasloužené a smutné. V poločase jsme si ale řekli, že zápas dohrajeme se ctí. Trenér nám říkal, ať pokračujeme. Hráli jsme moc dobře, akorát jsme měli smůlu. Dva góly jsme nakonec dali, takže jsme se s diváky rozloučili."

Na pohárovou cestu nezapomenou

Hned po přestávce přitom Villarreal vedl již o čtyři góly. „To už vypadalo špatně, ale naštěstí jsme udělali zápas ještě hezký a fanoušky to bavilo. Jsme rádi," usmívá se Juliš.

Štěstí se od nás tentokrát odklonilo, shoduje se se spoluhráči. „My jsme takhle hráli v Krasnodaru, na Laziu to bylo taky to samé, co Villarreal zahrál tady u nás. Tři střely, tři góly, my jsme měli šest střel a nedali nic. Ale byla to dobrá pohárová cesta, nezapomeneme na ni."

Její závěr sparťané ještě zdramatizovali. Když v 71. minutě snížili na 2:4, Juliš ještě myslel aspoň na remízu.

„Chtěli jsme rychle brát balón a ještě hrát, abychom si to co nejvíc užili. Hezky jsme je zatlačili a měli ještě šance. Je škoda, že jsme nedali kontaktní gól."

Reklama

Související témata: