Rubriky:

Evropské ligy

Zápotočný: Je fajn, že jsme v Udine dva

1. února 2007 10:22

Maximálně spokojený je zatím v Udine Tomáš Zápotočný. Reprezentační obránce je rád, že přišel do italského klubu společně s Tomášem Sivokem, spoluhráči českou dvojici přijali dobře. "Nejvíc jsem si povídal s Gyanem, jehož bratr hrával za Liberec, ale kluci jsou fajn, vzali nás s Tomášem perfektně," říká Zápotočný v rozhovoru pro Právo.

 

PRÁVO/Václav Jirsa

Dočkal jste se vysněného přestupu, jaké jsou první pocity?
Báječné! Mám za sebou i představovací tiskovou konferenci. Přijela na ni pracovnice českého konzulátu tady v Udine, takže mi všechno překládala. Nebylo to nijak hektické, všechno proběhlo v pohodě. Splnilo se mi velké přání, takže první den, či spíše hodiny, jsem si v novém klubu opravdu s chutí užíval.

Vybral jste si číslo 21, byl v tom nějaký záměr nebo symbol?
Věříte, že mne nic takového v tu chvíli ani nenapadlo... Dostal jsem možnost vybrat si z čísel, která nejsou obsazená. Sáhl jsem po jednadvacítce. Spíš to byla náhoda. Mám dojem, že nižší číslo volné ani nebylo.

Všechno se nakonec seběhlo hodně rychle. Neměl jste obavu, že nakonec může přestup zhatit nějaký problém?
Ze strany klubů ne, ty se dohodly a podepsaly smlouvu ještě dřív než já tu svoji do konce června 2011. Lékařské prohlídky a testy byly náročné, ale já jsem věřil, že dopadnou dobře. Nepřipouštěl jsem si žádnou komplikaci. Lidé, kteří se kolem mne pohybovali, byli velmi přívětiví.

Vy jste ale přijel do Udine s virózou...
V úterý jsem měl zvýšenou teplotu. Ve středu už to bylo lepší. Na tréninku mne prohlédl lékař a předepsal mi něco lehkého, žádná antibiotika. Ve čtvrtek už se zapojím do tréninku.

Znamená to, že už v Udine zůstáváte?
Jen do soboty. V neděli a v pondělí mám volno, abych si zařídil v Česku nějaké formality, naložil rodinu a odvezl si ji s sebou do Udine.

Už do nového bytu?
Zatím budeme v hotelu. Ještě ve středu jsem viděl nějaké byty v centru města. Bylo tam moc rušno, požádal jsem, zda by mi nenašli něco klidnější na okraji. Ozvou se mi a vybírat budeme s manželkou.

Potkal jste se s Tomášem Sivokem?
Bydlíme v jednom hotelu, takže se vídáme skoro pořád. Je to moc fajn, že jsme tu dva, s Tomášem si pomůžeme.

Už jste hovořil s novými spoluhráči?
Hovořil, bylo to fajn. Anglicky se tu domluvím. Nejvíc jsem si povídal s Gyanem, jehož bratr hrával za Liberec, ale kluci jsou fajn, vzali nás s Tomášem perfektně.

Trenér vám řekl, od kdy s vámi počítá?
První půlrok bude o tom, abych se aklimatizoval, zabydlel, zvykl si na zdejší životní i fotbalový styl. Nemluvili jsme konkrétně o tom, kdy nastoupím, spíš to bude podle situace. Udine se daří, my jsme přišli v rozehrané sezóně, není důvod dělat hned nějaké změny a nám čas určitě pomůže.

Závěr v Liberci nebyl nejpříjemnější, šéf klubu Karl vás nechal přeřadit do divizní rezervy, pustil vás, až když Udine slíbilo se dvěma kempy asi dvacet miliónů korun. Jak budete na Liberec vzpomínat?
Co se stalo, je za námi. Byl jsem odhodlaný do června vydržet, pak bych byl volný. Pořád jsem věřil, že se najde řešení. Všechno dobře dopadlo pro klub i pro mne. V Liberci jsem prožil zatím nejkrásnější léta kariéry, jako kapitán jsem držel nad hlavou pohár pro mistra ligy, dostal se do reprezentace. Vše špatné se zapomene a zůstane to krásné, takže můj hezký vztah k městu i klubu zůstává.

Karel Felt, Sport.cz, Právo

Zrušit