Juventus - Real Madrid 1:4Real dokázal, co nesvedl nikdo před ním. Jako první v historii obhájil triumf v Lize mistrů

Buffonovo finálové prokletí jako by nemělo mít konce. Dvacet minut si v Cardiffu nesáhl na míč, ale hned první střela skončila za jeho zády.

Samo sebou Ronaldova. Nebo spíše Ronaldova nasměrovaná Bonucciho tečí přesně k pravé tyči, takže veterán v bráně Juventusu se po balónu natahoval marně.

Však také Gigi sklopil hlavu, protože Ronaldo naboural režii, v níž se úvod finále odvíjel.

Nikoli Real, jak by se vzhledem k jeho ofenzivní síle čekalo, ale Juventus měl totiž navrch. A dokonce po celých prvních deset minut, protože napadání vysunul na protivníkovu polovinu, vyhrával osobní míče a získával většinu míčů, takže režii zápas měl v rukou.

A tak zatímco Buffon se jen díval, neboť obranná linie před ním pracovala spolehlivě a soupeři nic nedovolila, Navas mezi tyčemi Bílého baletu musel vytasit hned v úvodu dva zákroky. Při střele Higuaína dost nejistý, při ráně Pjaniče ovšem excelentní.

Ronaldo ale pětistým gólem, který Real jako vůbec první tým v Lize mistrů vstřelil, průběh otočil.

Ovšem jen na pár minut, protože Mandžukičova odpověď byla ještě parádnější než Ronaldova trefa.

Nešťastník Bonucci všechno parádním centrem začal, Higuaín v akci pokračoval a chorvatský snajpr v akrobatické pozici přesnou střelou pod břevno završil.

Za vyrovnaného stavu bylo zřejmé, že si oba celky budou dávat ještě větší pozor, aby sebemenším zaváháním nebo snad dokonce chybou nedaly soupeři šanci.

Štěstěna si ovšem v sobotní noci za svůj vyvolený tým vybrala Real. Možná i proto, že si o to řekl, neboť v druhém poločase měl jasně navrch. Fotbalem, který vyznává. Ofenzivou, jež se od něho čekala. Údery, které zasazuje CR7.

Nejdříve ovšem musel zaúřadovat Casemiro, jenž za přispění Khedirovy teče dostal španělského mistra podruhé do vedení, tři minuty po něm korunoval převahu Realu Ronaldo. Mandžukičova chyba a Modričova načasovaná přihrávka postačila, aby překvapil celou obranu Juventusu a Bonucciho především.

Jasně že ve vyložené šanci nezaváhal. Pochopitelně že nasměroval svůj Real k vítězství a obhajobě vysněné trofeje. Nikdo před Realem něco podobného nesvedl, nikdo ale také neměl ve svém středu Ronalda.

Však také Bílý balet závěr finále zcela ovládl, pod zataženou střechou stadiónu Mellennium dominoval a k obhajobě dokráčel naprosto zaslouženě, protože zlomený Juventus se už ani na odpor nezmohl. Zvláště, když se po ostrém zákroku Ramose neudržel Cuadrado, lehce postrčil Ramose a ten si teatrálním pádem vynutil vyloučení kolumbijského legionáře.

V deseti inkasoval Juventus počtvrté a finálový trávník opouštěl už potřetí v tomto miléniu zdeptán a pokořen.