Článek
Došlo už k jednání?
Telefonovali mi Verner Lička i trenér Malura. Řekl jsem jim, že já jsem pro, ale šlo by jen o pětiměsíční hostování na jaře. Zatím chci v zahraničí zůstat. Na druhé straně mi vůbec není jedno, do jaké situace se Baník dostal. Rád bych mu pomohl, mám přece modrou krev jako každý, kdo je baníkovec navždycky. Pány Ličku i Maluru jsem zároveň upozornil, že rozhodující v té věci bude souhlas Brestu. Mám s ním ještě smlouvu na dva a půl roku.
Co myslíte, kývne Brest Baníku?
Za pokus to rozhodně stojí. V Brestu skoro vůbec nehraju a už v létě jsem měl tři nabídky na změnu klubu. Trenér Dupont s mým odchodem souhlasil, zásadně proti byl sportovní ředitel Martins, mimochodem bývalý francouzský reprezentant. Na rozdíl od trenéra si myslí, že bych měl hrát.
Odkud byly nabídky?
Z druholigových francouzských klubů. Zajímaly se o mne Bastia, Boulogne a v září ještě Tours.
Jak si vysvětlujete, že trenér vás přestal stavět?
Zjevně mě nepotřebuje. První půlrok jsem měl v Brestu vynikající. Hrával jsem pravidelně, dařilo se, ač jsme byli nováček francouzské ligy, tak jsme ji vedli. V lednu jsem byl prvním útočníkem týmu a pak se všechno zlomilo proti mně.
Co se stalo?
Dostával jsem se do šancí, ale nedával jsem góly. V té době klub koupil reprezentačního útočníka Toga Jonathana Ayité. Tomu se podařilo vstřelit branku, záhy ještě jednu z penalty a měl místo v sestavě jisté. Do toho se vrátil Nolan Roux ze Schalke, dříve jasná jednička, a já byl rázem až třetí útočník.
Kolikrát jste nastoupil na podzim?
Jenom dvakrát. Několikrát jsem dokonce pouze seděl na tribuně, ani na lavičce náhradníků na mne místo nezbylo. Jsem z toho strašně zklamaný.
Jak to chcete řešit?
Je mi jasné, že trenér mi už šanci nedá. Chtěl bych dostat ještě jednu šanci v zahraničním klubu. Líbila by se mi bundesliga.
Říkáte, že u Duponta máte utrum. Ale Brest přece nemá nijak oslnivé výsledky. V půlce ligy je dvanáctý s dvanácti remízami a jen 19 vstřelenými góly v devatenácti utkáních. I tak má trenér pozici pevnou?
Má a k tomu velkou moc. Jeho slovo je rozhodující. Před nedávnem prodloužil smlouvu.
Fotbalem v Brestu jste zjevně těžce zklamaný, jak se vám tam žije?
Krásně, jsem spokojený.
Jak daleko po půldruhém roce jste s francouzštinou?
Domluvím se v bance, v obchodě, v restauraci, v kavárně, jsem schopný i dvě hodiny klábosit s kamarádem. Ale jakmile je vedle mne Mario (poz. red.: mladší syn Vernera Ličky, který přestoupil s Mičolou z Baníku do Brestu zároveň), tak se bojím otevřít pusu. Dětství prožil s rodinou ve Francii, mluví jako rodilý Francouz.
