Článek
Jak na vás zatím dolehla atmosféra evropského šampionátu?
Ve městě je pochopitelně znát, že šampionát začíná. Za každou výlohou jsou upoutávky na zápasy. Všude vlaječky, oficiální míče a další suvenýry. Ale i tak všichni do jednoho velmi dobře víme, kvůli čemu jsme do Dánska přijeli. Nikdo na ulici nám nemusí náš úkol připomínat.
Co vás nejvíce zaujalo?
Viborg má krásné centrum. Byli jsme se podívat u zdejší katedrály. Historický střed je vážně moc fajn. Jinak jde o klidné město, což nám přesně vyhovuje. Pro přípravu jsme si nemohli přát lepší místo.
Registrovali lidé ve městě vaši přítomnost, nebo jste se ztratili v davu?
Občas zatroubilo auto, když řidič viděl mikiny s nápisem Czech republic. Lidé zamávali. Ale nebyli jsme středem pozornosti. Rozhodně nás nikdo nezastavoval, nikdo nechtěl autogramy. Vlastně jsme se mi spíše ptali na cestu do centra místních obyvatel.
Bořek Dočkal na tréninkufoto: Právo/Jan Handrejch
Cítíte před prvním zápase nervozitu?
Nejde o nic, z čeho bychom měli být nervózní. Všichni jsme si moc přáli na šampionát postoupit. Chceme si mistrovství užít. Ale současně si všichni přejeme uspět.
Co pro vás znamená být kapitánem českého týmu na mistrovství Evropy?
Nijak svoji pozici nepřeceňuji. Jsem součástí mužstva. Pochopitelně jde o velkou čest. Vnímám, že na hřiště nastupuje hodně úspěšný tým a já jsem v jeho čele. Jde o příjemný pocit. Ale rozhodně si nemyslím, že by moje role byla nějak důležitá.
Jaké jsou vlastně povinnosti kapitána u týmu, kde jsou všichni téměř stejně staří a prakticky jenom vyhrává?
Nezažil jsem moc situaci, kdy se nedařilo. Nemusel jsem mužstvo nijak hecovat. Mluvil jsem ke kabině jen jednou nebo dvakrát. Spíše se moje role kapitána projevuje v okamžiku, kdy trenér potřebuje něco s týmem probrat. Pak si zavolá mě a zástupce Mazucha, Pekharta a Suchého.
Rozběhání před tréninkem - zleva Dočkal, Suchý, Řezník, Chramosta, Kozák a Pekhartfoto: Právo/Jan Handrejch
Právě kvůli skvostným výsledkům v kvalifikaci, kterou jste zvládli bez porážky, panuje velké očekávání úspěchu. Nemůže týmu pozice jednoho ze spolufavoritů turnaje zlomit vaz?
Dva roky jsme do jarního přípravného zápasu s Francií neprohráli. Kdy jindy bychom tedy měli od sebe očekávat něco velkého? Přijeli jsme do Dánska s tím, že uspějeme. Nejsme pod žádným extrémním tlakem, že musíme vyhrát. Ale sami chceme. A věříme ve vlastní sílu. Vnímáme kvality protivníků, ale současně nepochybujeme, že můžeme ze skupiny postoupit.
Pokud skončíte mezi třemi nejlepšími týmy turnaje, zajistíte si místo na olympijských hrách v Londýně 2012. Jde o větší lákadlo než je titul mistrů Evropy, nebo vnímáte fotbalový turnaj pod pěti kruhy jako druhořadou záležitost?
Nikdo z nás si nemyslí, že když jsme dva roky neprohráli, automaticky nyní vyhrajeme šampionát. Měli jsme strašně silné Řecko v baráži a naše skupina je hodně drsná. Rozhodně chceme projít do semifinále a kvalifikovat se na olympijské hry. Dříve platilo, že fotbal na nich byl v ústraní. Ale i díky Messimu, který na turnajích byl, se vše změnilo. Pro hráče představuje taková akce obrovský zážitek. A navíc pochybuji, že když se hraje v Anglii, bude fotbal na vedlejší koleji. Celá jejich země žije fotbalem.
