Článek
"Pro dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně jsme neměli ani jeden z důvodů stanovených zákonem," vysvětlil Bašný. Krajské státní zastupitelství se ale ještě obrátí na Vrchní státní zastupitelství v Praze a požádá ho o přezkoumání, jestli krajský soud svým rozhodnutím v kauze Mysliveček, Zejda, Čanaklis neporušil zákon. Stížnost proti porušení zákona by pak mohl k Nejvyššímu soudu v Brně podat ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
"I kdyby však Nejvyšší soud uznal stížnost ministra spravedlnosti jako oprávněnou, porušení zákona by jen konstatoval a rozhodnutí krajského soudu ve prospěch Myslivečka, Zejdy a Čanaklise by nezrušil. Zákon něco takového nedovoluje. Nové trestní řízení by mohlo začít pouze tehdy, pokud by se objevily proti Myslivečkovi, Zejdovi a Čanaklisovi další důkazy," konstatoval Bašný.
Liberecké státní zastupitelství se na Vrchní státní zastupitelství v Praze obrátí, poněvadž věří, že Nejvyšší soud uzná stížnost na porušení zákona v údajné liberecké korupční aféře za oprávněnou.
Odposlechy byly nezákonné
Krajský soud v Liberci dospěl k závěru, že policejní odposlechy telefonních hovorů jako jediné důkazy o vině Myslivečka, Zejdy a Čanaklise byly nezákonné. Rozsáhlá úplatkářská aféra vypukla v českém fotbale v roce 2004 a všechny soudy až na liberecký uznávaly odposlechy jako důkazy.
"Kdybychom neudělali vůbec nic, pak by se o rozhodnutí krajského soudu o nezákonnosti odposlechů opírali advokáti pravděpodobně i v jiných případech české fotbalové korupční aféry," prohlásil Bašný.
Krajský soud se odvolal na nález Ústavního soudu v případě jiných odposlechů, které s fotbalem nesouvisely. Zmocněnec Českomoravského fotbalového svazu Jan Žák i předseda disciplinární komise ČMFS Alexandr Károlyi upozornili, že Nejvyšší soud považuje odposlechy ve fotbalové úplatkářské aféře za legální.
Károlyi si nemyslí, že by se rozhodnutí Krajského soudu v Liberci stalo precedentem pro další případy. Podle Károlyiho disciplinární komise neposuzovala, jestli se Mysliveček, Zejda a Čanaklis dopustili trestných činů. Zabývala se jejich fotbalovými disciplinárními proviněními a potrestala je za ně.
Zejdovi a Čanaklisovi hrozili dva roky vězení
Odposlechy fotbalových funkcionářů a rozhodčích povolil v roce 2003 brněnský soudce Aleš Dufek a staly se hlavními důkazy v několika větvích korupční aféry. Trojice aktérů liberecké kauzy byla obžalována z úplatkářství při prvoligovém zápase Liberec - Zlín na jaře 2004, Mysliveček z podplácení, Zejda a Čanaklis z přijímání úplatku. Myslivečkovi hrozil až jeden rok vězení, Zejdovi a Čanaklisovi dva roky.
Zejdův obhájce Karol Hrádela ČTK již v dubnu řekl, že v kauze Liberec nebyla splněna jedna z důležitých podmínek pro povolení odposlechů, formulovaná loni v květnu Ústavním soudem. "V době, kdy soudce odposlechy nařídil, neexistovalo žádné vážné podezření, že Zejda spáchal trestný čin," vysvětlil.
Hrádela je přesvědčený, že rozsudek libereckého krajského soudu ovlivní projednávání celé úplatkářské aféry v českém fotbale. Hrádelův klient Zejda čelil obžalobě v pěti různých soudních řízeních, třikrát si vyslechl zprošťující rozsudek a dvakrát byl pravomocně odsouzen. "S kauzami Synot a Vítkovice ale půjdeme až k Ústavnímu soudu nebo dokonce k Evropskému soudu," prohlásil Hrádela.
Disciplinární komise ČMFS na základě vlastního vyšetřování odebrala Liberci šest bodů v tabulce první ligy v sezóně 2004/05. Klubu udělila půlmilionovou pokutu, Mysliveček dostal dvouletý zákaz činnosti ve fotbale a pokutu 100 000 korun. Fotbalový trest si už odpykal.
