Rubriky:

Ostatní

Čech před duely se Slovinci a Slováky: Mám rád zápasy, v nichž jde o všechno

24. března 2009 10:00

Překvapení netajil. Gólman Petr Čech se stal podruhé během své kariéry králem českého fotbalu. „Ale abych se vyrovnal Ivo Viktorovi, který se stal v minulosti Fotbalistou roku pětkrát, to bude strašně těžké. To bych si musel pořád udržovat výkonnost jak v národním týmu, tak v jednom z nejlepších klubů světa, za který chytám,“ přiznával brankář londýnské Chelsea a české reprezentace Petr Čech pro Sport.cz.

Nejen fotbaloví internacionálové, minulí vítězové ankety, trenéři a novináři, ale i reprezentanti jsou členy Fotbalové akademie, která rozhoduje o Fotbalistovi roku. Komu jste dával svůj hlas vy?

Zdeňkovi Grygerovi, který hraje výborně v Juventusu a národnímu mužstvu pomohl pokaždé, když to bylo potřeba.

Taktika? Snaha vyšachovat vašeho největšího konkurenta Pavla Nedvěda, jenž nakonec skončil až druhý o sedmapadesát bodů za vámi?

Vůbec ne. Myslel jsem, že Nedvěd vyhraje, protože hrál celý rok výborně.

A hlavně mu nikdo nemohl vyčítat a předhazovat osudové chyby, jichž jste se dopustil vy na evropském šampionátu ve Švýcarsku v závěrečném duelu základní skupiny proti Turecku…

Jenže v této anketě se nehodnotí jeden zápas, ale celý rok. A já jsem moc rád, že všichni hlasování takto vnímali, že posuzovali dvanáct uplynulých měsíců a nikoli pouze jeden zápas.

Mimochodem - jaký pro vás vůbec byl rok 2008?

Začal zásadní změnou v našem životě, neboť se nám narodila dcerka Adélka, což byla veliká událost. V anglické Premier League jsme po špatném začátku honili Manchester až do samotného konce soutěže, v Lize mistrů jsme se probojovali do finále a nakonec nás jediná penalta dělila od vítězství. Jenže pak přišel evropský šampionát představující stinnou stránku uplynulého rocku. Už proto, že do té doby fungoval národní tým velice dobře a i proto na mistrovství Evropy postoupil.

Stinnou stránkou však byl i loňský podzim ve službách Chelsea…

Začátek nové sezóny jsme měli velice dobrý, poslední týdny ji ale pokazily. Prostě rok jako na houpačce.

Jednou nahoře, pak dole. Ale hlavně – rok 2008 pro vás, krále českého fotbalu, byl rokem bez zisku jediné trofeje…

I když to byl až na zmiňovaný zápas s Tureckem rok vesměs pozitivní, žádnou velkou trofej mně opravdu nepřinesl. Bohužel….

Přinesl alespoň utkání, v němž byl Petr Čech sám se sebou navýsost spokojen?

V obrovském počtu zápasů, kdy jeden v rychlém sledu střídá druhý, těžko vybírat. Jsou totiž utkání, z nichž mám vnitřně dobrý pocit, i když si ostatní mohou myslet, že jsem na trávníku pouze do počtu.

Zatímco loni jste ani s reprezentací, ba ani s Chelsea žádnou velkou trofej nevyhrál, letos se vám hned několik možností nabízí. Po jakém úspěchu toužíte nejvíc?

Teď momentálně po plném bodovém zisku v kvalifikačních duelech ve Slovinsku a doma se Slováky, v Chelsea pak po repríze finále Ligy mistrů, i když po pátečním losu máme cestu hodně zarubanou. Jenže když se člověk chce dostat na vrchol, nemůže si vybírat a v každém zápase musí dokázat, že je nejlepší.

A co by měl tedy udělat Petr Čech proto, aby byl i v příštím roce nejlepším českým fotbalistou a dočkal se třetí korunovace?

Udržet si dosavadní výkonnost, podávat vyrovnané a kvalitní výkony po celý rok jak v Chelsea, tak i v národním týmu. A přitom počítat s tím, že ani to stačit nemusí, neboť bude záležet i na tom, jakou sezónu budou mít ostatní hráči, kolik gólů třeba nastřílí Milan Baroš a podobně.

Narazil jste na kvalifikační duely ve Slovinsku a doma se Slovenskem, jež na českou reprezentaci čekají v následujících dnech. Už vám někdo předhodil, že s Čechem v bráně vyhrál národní tým naposledy loni 7. června na mistrovství Evropy nad Švýcarskem?

Ale také uhrál remízu v přátelském utkání v Anglii a přivezl bod z kvalifikace v Severním Irsku. Pak jsem se zranil v zápase v Polsku, jenž nám nevyšel, nechytal jsem proti Slovincům a v San Marinu, ale to už je minulost. Dívám se dopředu na duely se Slovinci a Slováky, protože v nich se bude hrát o všechno. A taková střetnutí mám moc rád.

Zvláště, když 1. dubna půjde na pražské Letné proti Slovensku nejen o body, ale i o prestiž!

Právě. Od rozdělení republiky uběhlo už spoustu let a přesto mají vzájemné souboje pořád ohromný náboj. Slovákům se nikdy nepovedlo český tým porazit a o to víc budou tentokrát chtít dokázat, že na nás mají. Možná i proto nepovolal trenér Weiss do nominace žádného hráče působícího v české lize, neboť měl zřejmě obavy, že slovenští legionáři jsou okoukaní a že je známe. I my ale chceme jediné – ve vítězné sérii se Slováky pokračovat.

Zdeněk Pavlis, Sport.cz

Zrušit