Dočkal po debutu: Číňané se s fotbalem pořád seznamují, hráči i rozhodčí

Ano, nějaké věci jsou jinak. Třeba jsme neměli žádné video ani rozbor soupeře. Také zápasový den je poskládaný jinak. A nejvíc mě překvapilo, že celý kádr jde na stadión a až tam se dozví, jaká je sestava, kdo jde na lavičku. To je tedy hodně jiné. V Čechách se dělá nominace den předem a v průběhu dopoledne každý ví, na čem je. Tady až bezprostředně před zápasem.

Dělali jsme na nich, protože na poslední chvíli jsem přišel já a také kamerunský útočník Bassogog. Trenér chtěl všechno projít znovu, představit nám standardky i taktiku.

Byl jsem na ně zvědavý, protože si je pamatuji z evropských soutěží. Když hrál Lavezzi v Paříži a za Argentinu, byl pro mě rozdílový hráč. Vždy uměl upoutat pozornost. Trochu se mi ovšem zdálo, že už nemá takovou motivaci. Ale možná jde jenom o můj pocit. Čekal jsem, že když mají trenéra, který působil ve velkých soutěžích, bude umět tým takticky připravit. V reálu jsem ovšem takový pocit neměl. Byli jsme vítězství blíž, než si kdokoli myslel.

Ano, byl jsem překvapený, že mluvil dobře. Není to v Číně úplně obvyklé a on s tím neměl problém. Byl komunikativní, nešli jsme do nějakých sporů. Angličtiny se vůbec nebál.

Spíš mi přišlo, že nemá úplně cit pro hru. Což je někdy znát i na čínských hráčích a asi i na rozhodčích. Pořád se s fotbalem nějak seznamují, spoustu věcí se jsou schopní naučit a drilovat, ale pořád jim chybí lehkost, přirozenost a cit pro hru.

Jsou dobré, což platí pro všechny zápasy, které jsem tady zatím viděl. Na nás přišlo hodně lidí, což je základ. Jejich fandění je trochu jiné, než známe. Takové nárazové. Chvílemi byl klid a najednou to bouřilo, i když nebylo co ke slavení. Pro mě zvláštní...