Článek
„Skóroval jsem hned v prvních třech zápasech, což mi psychicky ohromně pomohlo. Od té doby téměř vše funguje," vypravuje Mareš, který do Slovanu přišel v létě z Ružomberku.
Už tam prožíval parádní časy. Se čtrnácti trefami v sezóně byl na druhé příčce střelecké tabulky. „V Ružomberku jsme hráli víc na brejky, měli jsme rychlá křídla a já dostával spoustu míčů. Ve Slovanu hrajeme spíš nátlakově a vytváříme si v utkání hodně šancí. Občas se tlačíme do plných a musíme se prosadit technicky," porovnává Mareš.
Nadšený je z pozice klasického útočníka. „Je to post, kde se cítím nejlíp. Můžu naplno využít přednosti v podobě výběru místa a síly v pokutovém území. Když jsem nastupoval před lety na hrotu v Teplicích, dařilo se mi tak, že jsem si vystřílel angažmá ve Spartě. Jenže pak jsem hrával na krajích zálohy," vysvětluje Mareš.
„Až na Dukle mě trenér Kozel vrátil na hrot," připomíná teplický odchovanec jaro 2016, kdy si připsal čtyři trefy. „Trenéři mi vždycky řekli, že mě potřebují na kraji zálohy, a mně nezbylo než se podřídit. Když jsem se po minulé sezóně ohlížel zpět, tak jsem došel k závěru, že jsem měl být tvrdohlavější a jít si víc za svým. Nebyl jsem pak týmu prospěšný, tak jako poslední dvě sezóny," přemítá Mareš.
Slovan dostal gól hlavou od nejmenšího hráče
Byť sezónu skvostně rozjel, nedává si žádné osobní cíle. „Kdybych měl konkrétní plány na počet gólů, zbytečně by mě to svazovalo. Chci se prostě zlepšovat. V Ružomberku jsem byl lepší než na Dukle, teď jsem se taky posunul. Tak by to mělo pokračovat," dumá Mareš.
Jeho Slovan v předešlých třech sezónách končil sice mezi nejlepšími třemi, ale mistrovskou korunovaci přenechal rivalům. „Jednoznačným cílem je získat titul. Máme kádr plný skvělých individualit, ale jména nám triumf nezaručí. Zatím nám to neklape úplně stoprocentně," připouští Mareš. Během víkendu jeho tým vyšel naprázdno na hřišti Zlatých Moravců. „Neměli jsme dobrý vstup a inkasovali jsme po devíti minutách. Pak jsme od nejmenšího hráče zápasu dostali gól hlavou těsně před pauzou. Nebyl to dobrý výkon," říká Mareš.
Byť aktuálně jeho tým na druhé příčce ztrácí na vedoucí Trnavu osm bodů, víry v triumf se nevzdává. „Jen musíme být dominantnější a vyvarovat se hloupých zakolísání," má jasno Mareš, pro jehož Slovan nejsou žádnou výhodou domácí zápasy.
Těší se na nový stadión
Klub hraje utkání ve „vyhnanství" na Pasienkách. A s výjimkou duelu proti Dunajské Stredě, kdy bylo v ochozech 3022 fanoušků, se návštěva nikdy nepřehoupla přes tisíc diváků. „Je to hrozné. Domácí prostředí nám hodně chybí. Nejtěžší je nachystat se vždy v hlavě," říká Mareš.
Když se trefil proti Michalovcům, bylo na tribunách 295 diváků, na souboj s Nitrou jich dorazilo 723. „Když jsme před týdnem otočili souboj s Prešovem, dal jsem vítězný gól. Běžím proti tribuně, ale ta byla prázdná a na stadiónu ticho," posteskne si Mareš.
Do příští sezóny má být hotová nová aréna na Tehelném poli. „Byl to jeden z důvodů, proč jsem podepsal smlouvu ve Slovanu. Ideální by bylo vyhrát titul v novém prostředí. Moc se na stadión a zaplněné tribuny těším. Upínají se k tomu úplně všichni v klubu," přiznává Mareš.
