Článek
Jaký pro vás byl návrat do reprezentačního dresu při úvodním duelu přípravného kempu v rakouském Kufsteinu, v němž jste zvítězili hladce 6:0?
Necítil jsem se nejlépe. Měli jsme v nohách spoustu tréninků. A trošku na mě dolehla i nervozita. Ale soupeř byl hodně slabý, prvním kontaktem s balónem jsem se dostal do zápasu, a pak už byl v pohodě. Pro mě je nominace obrovskou odměnou. Byl jsem rád za účast na jednom evropském šampionátu. A teď pojedu proti všem očekáváním na druhé. Myslím, že mi všechno dojde teprve, až jednou skončím.
Věřil jste během minulých sezón, že ještě přidáte další reprezentační start?
Ne. Už jsem nedoufal, že bych pozvánku do národního mužstva ještě dostal. Po mistrovství Evropy před čtyřmi lety se zdály být dveře zavřené. Navíc v Plzni to z mojí strany bylo nahoru dolů. Někdy jsem hrál, pak zase ne. Ale jaro mi vyšlo. Bylo asi moje životní. A možná jsem Pavlu Vrbovi zamotal hlavu.
Ve středu absolvuje národní mužstvo druhý přípravný duel před ME. Soupeřem bude Rusko. Nestraší vás ve vzpomínkách zápas z polského šampionátu?
Před čtyřmi lety se zdálo, že v základní sestavě pro šampionát nebudu. Ale pak se mi podařily přípravné zápasy a trenér Bílek mě nasadil od první minuty. Tehdy bylo hodně hráčů, jimž zápas nevyšel. Ale s prominutím jsem to odsral já. Ten výsledek samozřejmě nebyl dobrý. Nicméně když si vybavím svůj výkon a následné pocity, nebyly špatné. Neměl jsem dojem, že jsem úplně vyhořel. Jenže člověk toho chce v zápase hodně zachránit, a pak je vidět u momentů, které mu zrovna dvakrát nepomohou.
Jak velkou proměnou jste prošel od šampionátu před čtyřmi lety?
Jen jsem změnil působiště a z Herthy přestoupil do Plzně. Ale osobně jsem se nezměnil.
Před čtyřmi lety jste jel na mistrovství z klubu, který sestoupil z bundesligy. Letos cestujete do Francie jako kapitán českého ligového šampióna. Je výchozí pozice jiná?
Určitě. Před čtyřmi lety jsem nevěděl, co se bude po sestupu v Berlíně dít. Kdo v kádru zůstane, kdo odejde. Jestli přijde nový trenér. Hlavou se honí spousta věcí. Nyní jedu z euforie, což je rozhodně lepší. Když hráč přijede na reprezentační sraz s myšlenkami, že odehrál dobré zápasy a získal titul, je v příjemnější pozici.
Po první sezóně v Plzni jste nebyl spokojený s herním vytížením a chtěl odejít. Už jste byl před podpisem smlouvy v Olomouci. Nakonec jste zůstal na západě Čech, získal dva tituly a jedete na ME. Neříkáte si, jak málo chybělo, a žádný z úspěchů nepřišel?
Je to strašně vrtkavé. Kdyby se tehdy Olomouc zachránila v nejvyšší soutěži, neměl bych ani jeden titul. Měl jsem vlastně trošku kliku, že Sigma spadla.
