Článek
„Je to velké zklamání. V Polsku jsme nepotvrdili, co nás provázelo v kvalifikaci. Je však třeba přijmout fakt, že kvalita a úroveň soupeřů byla na jiné úrovni, s níž jsme se potkali v minulých letech pouze v případě Belgie," přemítal Lavička, když jeho tým podlehl Dánsku, což jej odsoudilo k poslednímu místu ve skupině.
„Nechci se pouštět do velkého hodnocení, nejprve si musím urovnat myšlenky a vše zanalyzovat. Pokud jsme měli zápas pod kontrolou, jako proti Italům, hra nám fungovala. Ale když jsme potřebovali zvýšit akcent na ofenzivu, organizace v defenzivě vázla, což soupeři trestali," připomínal Lavička, že proti Německu v úvodním duelu i proti Dánsku při posledním vystoupení na šampionátu jeho tým po hrubých individuálních chybách jen dotahoval skóre.
Lavička se nemohl opřít ani o výkony očekávaných opor. Zima mezi tyčemi, stejně jako Lüftner na postu stopera až příliš často střídali lepší okamžiky s horšími, Jankto a zejména Černý zůstali za očekáváním, Schick na hrotu dřel ze všech sil, ale střelecky rovněž tápal. „Je jasné, že po dvou prohrách nemůže být hodnocení pozitivní. Kluci se vydali ze všech sil. Druhá věc je, že všichni nebyli v top formě. Nechci však v emocích střílet od boku a někoho kritizovat," krčil rameny Lavička.
Byl přesvědčený, že vystoupení při zápasech v Polsku nebyla pro většinu z hráčů posledními v reprezentačním dresu. „Kluci se z mladíčků v průběhu kvalifikace a závěrečného šampionátu vyprofilovali v osobnosti a v kádru máme několik hráčů, kteří mají přesah do áčka. I další se mohou dostat na nejvyšší úroveň a pomoci českému fotbalu v růstu," přemítal Lavička.
Jeho pokračování na lavičce jednadvacítky i dalším kvalifikačním cyklu zatím není jisté: „Mám chuť dál pracovat. Můj kontrakt skončil, po návratu do Prahy budeme s vedením asociace jednat o nové smlouvě."
