Článek
Nebyl jste zklamaný, že úvodní zápas po návratu do první ligy začínáte na lavičce?
Trenér se rozhodl pro trochu jinou taktiku. Jsem rád, že jsem naskočil na dvacet minut. Jsme jeden tým, bral jsem to. Vyhráli jsme, takže skvělé. V pohodě. Snad jsem se trenérovi odvděčil. Po dvou gólech se hra otevřela, pak jsme měli i další šance.
Ale přece jen, jako žolík jste asi měl ještě větší motivaci...
Obrana je v konci utkání už unavenější, máte víc prostoru, častěji jste u míče. Šel jsem na hřiště s tím, abych odvedl co nejlepší výkon a dal gól. A to se snad povedlo.
Zkušeností máte dost. Vzpomenete si však, kdy jste se v první lize trefil naposledy?
Vzpomenu. Bylo to ještě za Jablonec v Českých Budějovicích na jaře 2013. Teď mám prvoligový zápis i za Hradec. (úsměv)
Na Bohemians jste skóroval z přímého kopu z dobrých třiceti metrů.
Z větší dálky jsem asi ještě nikdy gól nedal. Z trestňáku určitě ne. Prodloužili jsme zeď, gólman viděl míč až na poslední chvíli a ten zapadl přesně za tyč.
A že jste se jako náhradník hrnul k míči právě vy...?
Na přímý kop jsme určení tři, ještě Petr Schwarz a Jakub Chleboun. Jenže faul byl na mě a já si věřil. Šel jsem kopat a nikoho jiného k míči nepustil. (smích)
