Článek
Trápí se dál, na porážku v Jablonci zareagovali aspoň tříbodovým ziskem. Víc Letenští v derby pískajícím fanouškům nenabídli.
„V naší situaci je určitě podstatné hlavně vítězství. V Jablonci kluci hráli hezky, ale najednou jsme prohrávali 0:2. Nechci samozřejmě říct, že je lepší hrát prd a vyhrávat, ale musíme se od toho odrazit. Pracovat a doufat, že lepší hra přijde co nejdřív," přemítá Josef Šural.
V sobotním podvečeru byl odměněn za svou odvahu vypálit zdálky. Efektem byl parádní gól. Už když do míče kopl, tušil, že se zastaví až v síti.
„Nepřekvapilo mě, že střela skončila gólem. Hned jsem věděl, že mi sedla. Ale je to náhoda. Jednou takové rány skončí na tribuně, jednou takhle krásně," nedělá ze sebe reprezentant žádného velkého hrdinu.
Ke konci už toho měl dost
V závěru podzimu byl součástí rozsáhlé sparťanské marodky a zatím je stále teprve ve fázi postupného návratu na hřiště.
„Necítil jsem se nic moc. Ale nakonec z toho bylo devadesát minut. Lafi (David Lafata) měl nějaké drobné zranění, tak jsem se posunul dopředu a tam se alespoň snažil chodit do soubojů. V závěru jsem toho už měl plné kecky," líčí Šural.
Sparta si oddechla, povinné tři body uklohnila. Víc nic.
„Spokojení samozřejmě nejsme. Doma musíme dávat víc gólů, nebo si aspoň vytvářet víc šancí. Měli jsme jich málo, hra dopředu nebyla ideální," kaboní se odchovanec Brna.
Herní nepohoda sráží i ofenzívní hráče. „Potřebujeme větší klid v zakončení. Měli jsme brejky dva na jednoho, tři na dva a řešili je špatně. V takové situaci si musíme přihrát do prázdné brány," uvědomuje si Šural.
