Článek
Tím, že momentálně ještě nemá podepsanou smlouvu, se netrápí. „Teď se dolaďuje nová, roční. Jsme domluveni s majitelem klubu panem Václavem Brabcem, že si k tomu v příštím týdnu sedneme. Cítím se dobře, na první ligu ještě mám. Věřím, že zůstanu," pravil s tím, že se na novou sezónu chystá poctivě a bez úlev.
„Trenér Kučera zařadil nové prvky, je to hodně na sílu. Příprava bolí, ale makám, protože z letní přípravy budu žít celý podzim. Trenér mi nabídl, že si podle potřeby mohu ulevit, ale já žádné úlevy nechci. Jsem v tomhle k sobě tvrdý a všechno dělám poctivě. Na ten můj věk to docela dávám," říká s úsměvem.
Zahrál si s legendou i proti ní
Baroše nebere jako svého soka, právě naopak. „Opravdu mi nevadí, že mu zřejmě předám kapitánskou pásku, počítám s tím. V zimě jsem dostal pásku já, ale pod novým trenérem bude nová volba. Milan je legenda Baníku. Kluci na něj koukají jako na fotbalového Boha. Je to pochopitelné a já to fakt nijak neřeším," konstatuje Zápotočný přesvědčivě.
„My jsme s Milanem dosud v jednom klubu nehráli. Poznali jsme se v reprezentaci, kam jsem asi rok a půl jezdil a nastoupil ve čtyřech zápasech. Potkal jsem tam hvězdy jako byl Milan, Honza Koller, Tomáš Rosický, Marek Jankulovski a další. Jsem za to trenéru Karlovi Brücknerovi vděčný. V Turecku jsme se s Milanem potkávali hlavně jako soupeři, on hrál za Galatasaray, já za Besiktas, což jsou nesmiřitelní rivalové. Jsem rád, že teď přišel do Ostravy. Pro Baník je legendou, hrozně moc toho dokázal, ale je to úplně normální kluk a pořád skvělý fotbalista, který jde mladším spoluhráčům příkladem v tom nejlepším smyslu slova," konstatuje dále zkušený stoper
Druhá liga byla zkušenost, na první Baník má
V české nejvyšší soutěži odehrál deset sezón, tituly získal s Libercem a Spartou. Pět let strávil v zahraničí, dvakrát se stal mistrem Turecka, s Besiktasem a Bursasporem. Druhou českou ligu ale nepovažuje za podřadnou. „To si rozhodně nemyslím. Druhá liga byla především fyzicky strašně náročná. Hrajete proti mladým klukům, běhavým jankům. V závěru byla náročná i psychicky, když jsme odráželi útok Opavy na naše druhé místo. Myslím, že první liga pro nás bude paradoxně spíše lehčí. Bude to víc o taktice," nabízí srovnání.
A netají, že se na nejvyšší soutěž těší. „Trenérovi jsem řekl, že udělám maximum, abych Baníku pomohl, ale chci si ten návrat také užít. Věřím, že v Baníku zůstanu a budu šťastný, když si zase zahraju proti Spartě, Slavii, Plzni, Liberci. A nejhezčí by bylo, kdybych jim dal i gól," usmívá se.
Zápotočný se také nebojí, že by Baník hrál o záchranu. „Když vidím přístup kluků a posilování týmu, pak věřím, že nespadneme. Máme výborný mančaft. Pro kluky byla druhá liga obrovská zkušenost. První rok po návratu bychom chtěli hrát o klidný střed tabulky, zabydlet se zpátky v lize, kterou hrál Baník nepřetržitě padesát let," zdůrazňuje.
A nabízí ještě jeden argument - plné tribuny: „Je to obrovský rozdíl, hrát před prázdnými nebo plnými tribunami. Trenéři sice říkají, že fotbalista musí hrát stejně dobře za jakýchkoliv okolností, ale není to tak. Když hrajete před plným stadiónem a kulisa je skvělá, dáte do hry už podvědomě mnohem víc. Baník má výborné návštěvy, skvělé fanoušky, pravidelně chodilo kolem šesti tisíc a víc diváků, dvakrát jsme vítkovický stadión i vyprodali. Postup pak byl pro všechny báječnou třešničkou na dortu."
Dát gól Spartě a ještě se vrátit do Příbrami
Zápotočný zažil vyhecované bitvy s Baníkem v dresu Sparty. Teď je absolvuje v dresu nesmiřitelného rivala... „Dokonce jsem dal Baníku na Letné i gól. Kdyby se mi to povedlo za Baník, bylo by to něco úžasného. Tyhle zápasy měly fantastickou atmosféru, i když nepřátelství fanoušků obou táborů je obrovské. I to ale dává těmhle duelům šťávu. Kvůli nim se fotbal hraje. Moc se těším," přiznává..
Co ho však mrzí, že v lize nepotká Příbram, kde s fotbalem začínal a pomáhal týmu od říčky Litávky i k záchraně. „Je mi strašně líto, že Příbram sestoupila. Klukům jsem držel palce. Byli kousek od záchrany, ale bohužel to nevyšlo. Příbram ale teď vede Josef Csaplár, můj druhý táta, který mě naučil hrát fotbal. Věřím, že Příbram zvedne a vrátí do nejvyšší soutěže. Když ne v nadcházející sezóně, tak v té příští. Je to běh na dlouhou trať, Csaplár potřebuje dva tři roky, aby se situace v Příbrami ustálila," nepochybuje Zápotočný o návratu příbramských do první ligy.
V rodném městě by chtěl zakončit svoji bohatou kariéru. „Jsem Příbramák, mám tam rodinu, která za mnou dojíždí, protože děti v Příbrami chodí do školy. Kdyby z nějakého důvodu nevyšla smlouva v Baníku, uvažoval bych o návratu už teď. Jednou se tam určitě vrátím," doufá Tomáš Zápotočný.
