Článek
V sezoně jste přiznal, že se z Šimona Hrubce a Patrika Bartošáka stali velcí kamarádi. Jak se těšíte a vzájemný souboj ve čtvrtfinále?
Je to zajímavý. Koukal jsem na předkolo a říkal jsem si: Ty jo, co kdyby to vyšlo? Co kdybychom si opravdu dali derbíčko s Bartesem proti sobě? Jsem rád. Bude pro nás asi velkým oříškem, ale máme v plánu přes Vítkovice přejít.
Přáli jste si navzájem štěstí?
Teď už jsme si nepsali. Většinou si píšeme pokaždé sérii, po všem. Doteď jsme byli kamarádi, ale teď už je to play off. Samozřejmě vše musí být v duchu fair play, ale není to na nějaké kamarádské psaní mezi sériemi. Myslím, že po sérii si zase v klidu můžeme napsat.
Brankář Vítkovic Patrik Bartošák inkasuje první gól.
Chodí za vámi útočníci, jak na něj? Co by na něj mohlo platit?
Těžko říct. Možná bych jej chválil...Ne, on je dobrý a vadí mu všechno, co vadí všem ostatním gólmanům. Když mu budeme stínit, tečovat před ním, může být v bráně kdokoliv. Tohle jsou góly, které se fakt těžko chytají. On není typ, co dostává laciné góly, takže budeme muset hrát tak, že se nebudeme před bránou bát. A dorážet to tam i s ním (smích). Každý gólman má nějaké slabiny, ale já bych byl rád, kdybychom si to rozdali férově a sportovně na ledě.
Sparta se jej pokoušela rozhodit psychicky, hrála na brankovišti hodně agresivně. Je tohle cesta?
To už je o povaze gólmana. Když je někdo explozivní, může jej to rozhodit. Já jsem ve své bublině, je mi všechno jedno, zajímá mě opravdu jenom puk. I tohle k tomu patří, nebudu se kvůli tomu přece nějak naštvávat. Nebo jak to říct.
Je Patrik Bartošák explozivnější víc než vy?
Jo, to jsme viděli i v předkole. Trošku se do něj zajelo a už tam chytaly saze. Nevím, jestli toho budeme chtít nějak využít... To vše vyplývá ze hry. Nemyslím si, že by jej Sparta chtěla nějak sekat, ale prostě tam jsou emoce a vyplynulo to ze hry.
Brankář Třince Šimon Hrubec a jeho spoluhráč Milan Doudera.
Bude série o to zajímavější, že má Bartošák přijít po sezoně do Třince?
Jo, tak k tomu se ani nemůžu vyjadřovat. Nesmím ani. Pojďme se soustředit na play off, na čtvrtfinále. A co bude po sezoně, bude po sezoně.
V jaké jste před prvním zápasem pohodě? Nechraptíte trochu?
Uvidíme po prvním zápase, jaká je forma, ale já se cítím dobře. Fyzicky i psychicky. Možná mám chraplák, protože jsem párkrát zakřičel na tréninku. Ale to byly spíš povely, než že bych na někoho křičel. Možná proto chraptím trochu.
Jak vnímáte čtvrtfinále? Je to zlom mezi úspěchem a neúspěchem, jak se často říká?
Skoro bych řekl, že to je nejtěžší krok. Nastartovat se. Po čtvrtfinále to z každého týmu spadne. Pár play off za sebou mám a vím, že po každém čtvrtfinále to bylo... jo, udělali jsme první krok a teď se pojďme pobít o finále. To už je buď, anebo. Čtvrtfinále je takové, že skoro určuje, jestli byla sezona úspěšná nebo nebyla.
Mají Vítkovice výhodu, že jsou rozehrané?
Těžko říct, omílá se to pořád dokola každý rok. Může to být výhoda, nemusí, protože jim budou chybět síly. Derby je tak nevyzpytatelné. Ať byly Vítkovice nahoře a my dole, nebo naopak, tak přišlo derby a nepoznali jste, kdo je v tabulce nahoře a kdo dole. V tomhle duchu se bude odvíjet celé play off. Nemyslím si, že jsme favoriti a nemyslím si, že by nás Vítkovice měly nějak zaskočit. Opravdu si myslím, že to je padesát na padesát.
