Článek
Jak výhra po té černé sérii chutná?
Sladce. Už jsme to potřebovali jako prase drbání. Jsme rádi, že jsme to urvali.
Věřili jste, že by to zrovna s Mladou Boleslaví mohlo vyjít?
Hodně bruslí, je to s nimi těžké. Nám se ale na ně daří. Proto jsme si říkali, že to musí přijít, že i divákům musíme zvednout náladu, abychom neztratili jejich důvěru.
Jednoduché jste to však neměli. Strachovat o výsledek jste se museli až do konce?
To je momentálně náš styl. Hrajeme tak prakticky pořád. Kdybychom uměli soupeřům odskočit o dva góly, hrálo by se nám mnohem lépe. Nebyly by to takové nervy. Doufám, že to už někde zlomíme a nasypeme někomu více gólů. To, jak nyní hrajeme, stojí strašně moc sil. Když ale budeme sbírat body, tak nám to samozřejmě vadit nebude.
Důležité asi bylo, že poté, co Mladá Boleslav vyrovnala na 1:1, jste se do vedení vrátili rychle, za pouhých 55 sekund?
Je to tak. Naštěstí to padlo rychle. Neklesli jsme tak na mysli a začali si zase hned věřit.
Jak jste váš vítězný gól viděl?
Skočil jsem na led z trestné lavice a s Romanem Rácem jsme najížděli do rychlého protiútoku. On mi to přistrčil na střed, já to napálil a propadlo to do brány.
Vaše přísné a asi i sporné vyloučení za kontakt s mladoboleslavským gólmanem Lukášem, které gólu předcházelo, vás hodně vytočilo?
Zdravě naštvalo. Nevím, zda jsme se střetli mimo brankoviště, nebo v něm. Stál jsem zády k brance. Sudí říkal, že to byl úmysl, ale to v žádném případě.
Těch vyloučení bylo v utkání vůbec dost, hlavně ve druhé třetině?
Ano. Byla strašně rozkouskovaná, ani jeden tým nebyl v pořádném tempu. Prostě, bylo to takové zbytečně rozhárané.
Tu třetí část, byť jste další trefu už nepřidali, jste si ale tentokrát pohlídali...
Chtěli jsme hrát dobře odzadu, nepustit je do tlaku, šancí. Za každou cenu a to se podařilo.
