Článek
Dá se v krátkosti charakterizovat střetnutí druhého a třetího celku extraligy?
Událo se toho tolik, co by vydalo za více zápasů. Měli jsme špatný start, ale dokázali jsme se vyhecovat. Pro nás to byl těžký boj - velmi emotivní. Jsem rád, že po tragické první třetině jsme se nabudili v kabině. Trošku jsme se seřvali. Hlavní slovo měl Branko Radivojevič, ale i další naše hvězdy a opory k tomu mají co říci. Stejně tak trenér. A pak jsme to fantasticky zvládli. Klobouk dolů a palec nahoru před klukama.
Co se změnilo ve vaší hře od stavu 0:3?
Do osmé minuty jsme inkasovali góly. Brno naopak mělo štěstí, že ze tří střel skórovalo. To se v hokeji stává. Jenže jsme se s nepříjemnou situací vyrovnali a začali jsme praktikovat svůj hokej. Už jsme nevymýšleli zbytečné kombinace, hráli jsme znovu přímočaře a jednoduše, což byl základní kámen našich úspěchů v předešlých zápasech. Na mém vítězném gólu má velkou zásluhu Milan Bartovič. Když jsme jeli v prodloužení na brankáře, věděl jsem, že mi bude nahrávat.
Jak vnímáte sérii dvanácti vítězství po sobě?
Pro nás je to potěšující bilance. A hlavně si vážíme i těch dvou bodů proti Brnu. Vzhledem k průběhu je to velká výhra. A nebýt tak značné gólové ztráty to mohlo dopadnout ještě lépe. Ale zápas se musel líbit divákům.
Může být pro Liberec právě takhle hektický a náročný duel vzpruhou pro pokračování vítězné série?
Předtím jsme vyhrávali 2:0, 5:0, 3:0 a je krásné, když to tam padá. Jenže teď jsme museli skóre otáčet, a to je ohromně těžké pro všechny, co jsme na ledě i trenéry na střídačce. Nechci říkat vzletná slova, ale proti Kometě jsme tam nechali srdíčko.
