Článek
Co pro vás tedy znamená být nejproduktivnějším hokejistou extraligy?
Pochopitelně mě těší, že se mi za mou práci dostalo tak pěkné individuální ocenění. Ale třeba ještě před měsícem jsem vůbec neřešil, že bych mohl bodování vyhrát. Byl jsem okolo pátého místa a na spoluhráče Petra Vránu ztrácel dost bodů. Až minulý týden, kdy jsem všechny jako zázrakem předehnal, jsem to začal sledovat.
Když se ohlédnete za základní částí, dokážete najít důvod, proč jste triumfoval právě vy?
Bylo důležité, že jsem nevypadl z tempa a přísun bodů byl stálý.
Přitom nejde o vaši nejlepší sezónu, alespoň co se bodů týká. V ročníku 2012/13 jste jich v dresu Karlových Varů posbíral o pět více, jenže tehdy triumfoval nezastavitelný třinecký Martin Růžička, který s 83 body stanovil rekord samostatné české extraligy...
Růža měl tehdy fantastickou formu, padalo mu tam všechno, na co sáhl. Navíc se mohl opřít o spoluhráče z formace Radka Bonka a Václava Varaďu, kteří pro něj odvedli výbornou práci. Ale i já teď musím klukům poděkovat, a nejenom z té mé lajny, protože bez nich bych to nedokázal.
Aspoň si můžete říct, že před těmi čtyřmi lety jste posbíral stejně bodů jako hvězdný Jaromír Jágr, který v té době nastupoval během výluky NHL za Kladno...
Akorát že on odehrál jen půlku sezóny... Je to hezký pocit, akorát ho mám zkalený.
Čím?
Přebíjí to fakt, že jsme se tenkrát s Vary nedostali do play off. Proto individuální úspěch nemá takový význam, nikdo se s vámi neraduje. Týmové vítězství má mnohem větší cenu, protože ho prožívají úplně všichni. Od hráčů, trenérů až po kustody. Ty emoce se opravdu nedají srovnávat. Proto je pro Spartu i pro mě důležitější play off než nějaké individuální ocenění. Ano, jsem spokojený, ale ne natolik, aby to bylo stoprocentní.
K tomu by bylo potřeba co?
Mistrovský pohár.
