Článek
V čem vidíte příčiny současného úspěšného tažení týmu?
Nechci to zakřiknout, ale myslím, že se snažíme soustředit na naši hru a plnit taktiku. Zatím to nese ovoce. Bylo to s Hradcem třetí otočené utkání po sobě v součtu s výhrou nad Plzní a v Litvínově. Minulý rok jsme dokázali sbírat body i ze zápasů, které se vyvíjely nepříznivým způsobem. Letos na začátku sezóny se nám to spíš stávalo opačně, že jsme ztráceli dobře rozehrané zápasy, i když jsme vedli. Teď naštěstí vyhráváme, což je pozitivní.
Co rozhodlo o chomutovském skalpu Hradce Králové?
Ohromné úsilí. Hlavně jsme i za stavu 0:2 věřili, že můžeme skóre obrátit. Nejdůležitější je i v kritických chvílích najít sebevědomí, že se zvedneme. To se nám povedlo.
Proč to takříkajíc nešlo v prvních dvou třetinách?
Hráli jsme až moc defenzivně a báli se přecházet do protiútoku. Postupně jsme začali hrát víc dopředu, byli jsme na puku v útočném pásmu a byli jsme opticky lepší, a nakonec i výsledkově nahoře. Takže vybojované vítězství.
Při velké marodce dostávají v chomutovském týmu šance nejen noví hráči, ale i hokejisté z prvoligové Kadaně. Jak jste s nimi spokojen?
Je dobře, že jsou tady. Takové bojovníky mančaft potřebuje. Jsou ale i šikovní a dokáží dát gól. Třeba v Liberci domácí hráče hodně proháněli. Nepodceňoval bych je a vážím si, jakou odvádějí práci pro mužstvo. Kluci, co nedávno přišli, jsou super. Škoda, že se zranil Tomáš Dvořák.
Cítíte v týmu duch z loňska, kdy tým dokráčel až do semifinále?
Byť se kádr proměňuje, parta se nezměnila. Ale nesmíme usnout na vavřínech.
