Článek
„V play off jsem předváděl dobré výkony a teď mám zápas se Švédy, abych to potvrdil," řekl po čtvrtečním tréninku ve Znojmě čtyřiadvacetiletý zadák. Uvědomuje si ale, že oproti spoluhráčům, kteří jsou v přípravě národního týmu na šampionát již delší dobu, je v nevýhodě.
„Jiní kluci mají asi trošku větší šanci. Za tak krátkou dobu bude těžké trenéry přesvědčit, ale hlavně se z toho nesmím zbláznit. Budu se snažit hrát úplně uvolněně, chci si to užít. Protože když se to povede, každý hráč pak předvede to nejlepší, co v něm je," soudí Polášek, jenž za reprezentaci naposledy nastoupil před rokem a celkově v osmi utkáních vstřelil jeden gól.
Vývoj skladby obranných řad reprezentace dlouho nesledoval. „Začal jsem to řešit až po finále, kdy mi přišla dodatečná nominace. Do té doby jsem měl klapky na očích a myslel jenom na Spartu. Bohužel pro národní tým a díkybohu pro mě není obrana až tak nabitá jmény. Budu jenom doufat a dám do toho všechno. Šance na mistrovství určitě je."
Polášek: Prohru ve finále mám pořád v sobě
Po finále využil dva dny k odpočinku a ve středu už se hlásil ve Znojmě u reprezentace. „Mám s ní teď za sebou dva tréninky a je dobře, že jsem se do toho zase rychle dostal," těší Poláška, jehož prohra s Libercem v boji o titul ještě úplně nepřebolela. „Pořád ji v sobě mám. Ale díky reprezentaci jsou i jiné věci, na které můžu myslet," má radost rodák z Ostravy.
V kabině ve Znojmě se potkal i se třemi soupeři z vypjaté finálové série - Michalem Řepíkem, Radimem Šimkem a Michalem Birnerem. „Docela mi pomohlo, že jsem je pár dní po finále neviděl. Teď máme společnou šatnu a co bylo, bylo. Druhé místo je taky hezké," usmál se Polášek, jenž rovněž po skončení klubové sezóny výrazně zkrátil své vousy.
„Kdybychom na play off měli normální plnovous, vůbec nic bych neshazoval. Ale ta řídítka, která jsme měli, byla strašná. To se prostě nedalo," znovu se rozchechtal Polášek.
