Článek
Třicetiletý útočník se pasoval do role spolehlivého exekutora při samostatných nájezdech. Úplně stejně jako na šampionátu rozhodl už při únorovém utkání evropské tour v Třinci o skalpu Rusů a shodně zakončil i své trestné střílení o dva měsíce později ve stejné soutěži s Finy v Oulu. Také tam pomohl k české výhře. „Už jsem to říkal často, tuto sezónu si na nájezdy prostě věřím a zase to tam padlo," prohlásil Kašpar.
Způsob zakončení brankáři mezi nohy postupně vybrousil k dokonalosti, jde o český hokejový klenot. „Přemýšlel jsem nad nějakým zakončením v blafáku, a když jsem to začal takhle dělat, zjistil jsem, že to je prostě pro gólmana těžké," podotkl Kašpar, u nějž trefy z nájezdů převažují v sezóně nad neúspěšnými. „Snad jen tři jsem nedal, ale kolik těch pokusů bylo celkem, to přesně nevím. Určitě ale víc než deset."
Kašpar má šikovné ruce a dokáže využít momentu překvapení. Když svůj nájezd dobře provede, zdá se být takřka nechytatelný. „I kdyby mi to ten kluk v brance nějak přečetl a pohlídal si nohy, tak bych mu to mohl nacpat nahoru nad rameno," ujistil Kašpar, že má náhradní plán.
Právě vysoká úspěšnost pomáhá i jeho psychice. Na klíčový nájezd proti Lotyšům šel proto docela v klidu. „Když mi nájezdy celou sezónu takhle vycházejí, tak mám sebevědomí a vlastně i čistou hlavu. Nervózní jsem tedy ani nebyl. I když je pravda, že jsem si tam trošku špatně najel a musel to korigovat," líčil.
Vítězným gólem tak trochu odčinil svůj prohřešek proti pravidlům, po němž Lotyši vyrovnali na 2:2. „Samozřejmě, že se mi to nelíbilo, protože jsem měl pocit, že o žádný faul nešlo. Navíc to bylo v útočném pásmu, když ten kluk zpomalil a já ho jen obskakoval. Úmysl tam určitě nebyl, ale takové věci se v hokeji stávají," konstatoval Kašpar a připustil, že zápas s Lotyšskem měl hodně divoký průběh.
Hokejisté nejprve vedli o dvě branky, pak se ale třikrát trefil soupeř, načež 59 vteřin před koncem přišla český spása při power play a vítěznou tečku pak udělal Kašpar svou velkou zbraní. „Nemělo by se nám stávat, že pustíme dvougólové vedení a necháme soupeře otočit skóre," uznal Kašpar.
„Měli jsme tam ale plno šancí, klidně to mohlo být v půlce utkání 4:0 a nikdo by se nemohl divit," říkal s odkazem na zahozené Jarůškovo sólo i Kempného střelu po přečíslení, kdy Masalskis hodně šťastně vykopl puk do bezpečí. „Bohužel to tam potom padlo Lotyšům, párkrát vystřelili a skóre otočili," tvrdil.
Národní tým ale podle něj nakonec přinesl důkaz o své ohromné bojovnosti a nezdolné víře a ještě výhru urval. „Tohle mužstvo je vnitřně silné, i když máme v sestavě třináct kluků, co jsou na mistrovství světa úplně poprvé," říkal Kašpar, jenž dosud obě své účasti na šampionátech proměnil v medaile. V roce 2010 to bylo zlato, o dva roky později bronz.
Letos je cesta k případnému cennému kovu ještě hodně dlouhá. „Já našemu mužstvu hodně věřím, už jsme ten potenciál ukázali proti Rusům." Důležitost dosavadního zisku pěti bodů na českém kontě pak Kašpar ukázal i na příkladu několika moskevských překvapení. „Vždyť Lotyši vzali bod i Švédům, Kazaši porazili Švýcary. Tady už nikdo desítku dostávat nebude, takže jsme opravdu rádi, že jsme turnaj rozjeli dvěma vítězstvími," usoudil.
