Článek
Čeští fanoušci při čtvrtfinále MS
Potěšilo vás, že trenéři vsadili na vás?
Byl jsem rád, že jsem si mohl zahrát takový zápas, byl asi můj největší v kariéře. Kdyby šel ale do brány Mráza, ze všech sil bych mu fandil. Cítil jsem důležitost zápasu, nervózní jsem ale nebyl, možná jen chvilku před začátkem. Věřil jsem týmu i sobě, že s Rusy dokážeme hrát.
V úvodu zápasu se to nezdálo nemožné...
Je strašná škoda, že jsme v prvních pěti minutách, kdy jsme Rusy zmáčkli, nedali gól. Kdyby se nám to povedlo, byla by to úplně jiná písnička.
Cítil jste z branky, že když se pak Rusové dostali do vedení, bylo těžké se proti jejich zformované obraně prosadit?
Pokud jim chcete hokej co nejvíc znepříjemnit, musíte co nejdéle udržet bezbrankový stav, což se nám nepovedlo. Když vedli, hráli, co potřebovali. Stáhli se do obrany, moc nám toho nedovolili. Ke konci zápasu, když už jsme museli riskovat, si už z nás skoro dělali srandu, snažili se nám dávat góly do prázdné brány. Jakmile jsou na koni, hokej si užívají.
Kdy jste věděl, že je konec postupovým nadějím?
Zázraky se samozřejmě dějí, jenže po třetím gólu bylo jasné, že už nemáme žádnou šanci.
Jak celkově hodnotíte české vystoupení na MS?
Jsem zklamaný, protože jsem toužil jet bojovat do Kolína o medaili. Celý turnaj jsem bral jako svátek hokeje, užíval jsem si, že jsem mohl být s partou kamarádů. Všichni makali, nikdo nemůže říct, že bychom to odevzdali. Úplně tragické to od nás v Paříži nebylo. Jenže končíme ve čtvrtfinále, takže beru mistrovství jako neúspěšné
