Článek
Dnes šestadvacetiletý Fischer musel zapomenout na hokej, který miluje. Přestože v koutku duše v návrat věří, nezdá se být reálný. Po rok staré události ale změnil svůj pohled na svět, užívá si každodenních radostí a nevzdává se svých snů. "Musí existovat důvod, proč tu pořád jsem a pokusím se to jednou pochopit. Není to asi proto, abych si mohl opět užívat hokeje na ledě. Mělo se to tak prostě stát. Proč? Snad to někdy zjistím," řekl Fischer v rozhovoru pro ESPN.
Vítěz Stanleyova poháru z roku 2002 a mistr světa z loňska je dnes podle svých slov lepší a šťastnější člověk než kdykoliv předtím. "Opravdu, tato zkušenost změnilo můj život k lepšímu. Nikdy jsem nebyl tak šťastný jako teď. Poznal jsme své tělo v pětadvaceti, místo v šedesáti," uvedl ke svým problémům se srdcem. "Řada lidí mi říká, že je jim líto, co se mi stalo. Říkají: 'Jak je? Věřím, že budeš moct ještě někdy hrát.' Já jim odpovídám, že doufám, že se jednou uzdravím."
Fischer se před rokem ocitl velmi blízko smrti. Ztichlá Joe Louis Arena a šokovaní spoluhráči sledovali pohotovou práci lékaře Colucciho, který pomocí masáže srdce a defibrilátoru přivedl obrovitého obránce k životu. "Když jsem viděl, že se jedná o Jiřího, pomyslel jsme si: 'Ó můj bože,'" vzpomínal Colucci. Okamžitě věděl, že jde o problém se srdcem, protože s Fischerem mluvili o tom, co může nastat poté, co u něj byl v září 2002 poprvé zaznamenán lehce nepravidelný srdeční rytmus.
Myšlenky na hokej
V době, kdy už Fischera odvážela sanitka, absolvoval Colluci řadu telefonátů. Nejprve mluvil se svou manželkou. "Zhroutil jsem se a začal brečet," vybavil se lékař. Uvědomoval si, co se všechno mohlo stát. Na jiném stadiónu se jeho dobrému příteli nemuselo takové pomoci dostat a Fischer měl velké štěstí, že se něco podobného nestalo třeba při tréninku, doma či třeba jen na druhé straně hřiště.
Fischerovy první myšlenky poté, co se probral v nemocnici, směřovaly k jeho další hokejové kariéře. Opora Detroitu, který si rodáka z Hořovic vybral v roce 1998 v prvním kole draftu, se měla objevit i v únoru v kádru českého týmu na olympijských hrách v Turíně. "Když se mi to stalo, bylo to takové zmatené a divné období. Bylo to stresující, velice těžké. Na kariéře jsem strašně tvrdě pracoval a najednou to bylo během okamžiku pryč," řekl.
V týdnu po jeho propuštění domů ukázaly přístroje, na které byl Fischer napojen, nepravidelný srdečný rytmus. Díky speciální vestě, která hlídá jeho srdeční tep, byl vždy rychle pod lékařským dohledem. Tento aparát zůstává nadále součástí jeho každodenního života. O problémech se srdcem mluví Fischer v současné době jako zasvěcený profesor.
Specialista na srdce
O lidské tělo a zdravou výživu se vždy zajímal a okamžitě začal vyzvídat, jak může selhat srdce skvěle trénovaného sportovce, který nekouří, nepije, nebere drogy a stravuje se zdravě. Navštívil i sympozium expertů na Floridě, kde se dozvěděl, jak tělo ovlivňují toxiny. Zavítal i do Institutu praktické medicíny v Dallasu, kde mluvil s doktory a pacienty trpícími únavovými onemocněními.
Po nových poznatcích změnil svou dietu a domov přeorganizoval tak, že odstranil čistící prostředky a jídlo, které by mohlo toxiny obsahovat. "Věřím, že mé problémy byly způsobený nějakým dlouhodobým působením a nebylo to jednou věcí. A jeden den si moje srdce prostě řeklo, že toho už je moc," zamýšlel se nad původem potíží. Věří, že důvod jednou zjistí.
Fischer pravidelně chodí za mužstvem Red Wings a v rámci rehabilitace trénuje na rotopedu. To, že v Joe Louis Areně málem přišel o život, ho od návratu do stařičké haly odrazuje. "Je to spíše naopak. Chci být s klukama v kontaktu. Dávám se dohromady v prostředí, které miluji," řekl. Stále věří v návrat na led, po letošní sezoně se má podrobit vyšetření na vyhlášené Mayo Clinic, které napoví více. Za současnou pohodu vděčí především snoubence Avery a jejich dvouměsíčnímu synovi. "Díky Avery si užívám života a nejsem nijak nešťastný. A náš syn mi každý den dodá skvělou náladu," uvedl Fischer.
