Nejkrvavější zranění v NHL. Nechtěl jsem, aby máma v televizi viděla, jak umírám...

Dosud jediným hráčem v historii NHL, který zemřel v přímém důsledku zranění na ledě, byl Bill Masterton, na jehož počest se každoročně uděluje cena za oddanost hokeji. Gólman Sabres měl před třiceti lety ohromné štěstí, že jako zázrakem přežil.

V zápase se St. Louis mu ostří brusle útočníka Stevea Tuttlea přeťalo krkavici.

„Viděl jsem, že mě brusle trefila do masky, ale necítil jsem žádnou bolest. A najednou ze mě začala stříkat krev. Myslel jsem si, že do dvou tří minut umřu. Moje první myšlenka byla, abych zmizel z ledu, protože na zápas v televizi koukala i moje máma a já nechtěl, aby viděla, jak umírám," líčil později Malarchuk.

Jeho spoluhráči, mezi kterými byl i současný trenér Sparty Uwe Krupp, zůstali jak opaření. Naštěstí ze střídačky sprintoval na led kustod Jim Pizzutelli, bývalý armádní zdravotník, který sloužil ve Vietnamu a viděl tam strašlivá zranění. Ten brankáři stlačil tepnu, než se dali do práce týmoví lékaři a stabilizovali stav zraněného.

„Když mi po několika minutách jeden z našich doktorů řekl, že budu v pořádku, nevěřil jsem mu," popisoval ve své zpovědi pro Players Tribune Malarchuk. V sanitce pak už ale žertoval, zda ho ještě stihnou dát do kupy na třetí třetinu...

I když ztratil litr a půl krve a jeho krk byl vyspraven třemi stovkami stehů, o 10 dnů později stál zase na ledě. Posttraumatická reakce se v jeho případě dostavila až v následující sezoně, kdy začal bojovat s úzkostí, depresí a záchvaty paniky.

„Nechodil jsem spát do postele, ale sednul jsem si do křesla, abych neusnul tak hluboce a nezdálo se mi, jak mi brusle přetíná krční tepnu..."

V únoru 2008 shodou okolností také v Buffalu utrpěl velmi podobné zranění slovenský útočník Floridy Richard Zedník, kterému rozřízla krk brusle Olliho Jokinena.

V té době Malarchuk, jenž v NHL odchytal 338 zápasů, bojoval s vlastními démony, které nedokázal zaplašit alkoholem ani utišujícími léky. V říjnu 2008 se před zraky manželky Joanie pokusil o sebevraždu.

Kulka, která vyšla z pistole, mu prošla jazykem, protrhla horní patro a uvízla v nosní dutině. Ten kus kovu má kanadský brankář dodnes v hlavě.

V 51 letech se Malarchuk o svém dvojím pobytu v předpeklí nebojí otevřeně mluvit a zároveň se snaží pomáhat lidem, kteří si stejně jako on prošli traumatickými situacemi. Když mu bývalo nejhůř, necítil podporu okolí, teď se jí proto sám snaží rozdávat.