Tak my už jdeme do finále... Pittsburgh, nebo San Jose? Bitva o hokejový grál v noci začíná

Na konci loňského roku by se sotva kdo odvážil tipovat, že právě tyto dva týmy si to o půl roku později rozdají o nejprestižnější hokejovou trofej světa. Nejpozději 15. června pozvedne vítězné mužstvo nad hlavu pohár, k jehož zisku je potřeba 16 výher. Stejný počet týmů se o něj začal přetahovat 13. dubna. Zbyly poslední dva.

Projděte si pět zásadních otázek letošního finále.

Od vstupu do NHL v roce 1991 se San Jose snažilo marně probít do finále Stanley Cupu. Konferenční finále z let 2004, 2010 a 2011 skončila neslavně, až letos týmová chemie ostřílených válečníků a mladé krve funguje. Pomohl i příchod kouče Petera DeBoera, který stál na lavičce New Jersey ve finále v roce 2012.

Šestatřicetiletý veterán Patrick Marleau působí v Sharks už osmnáctou sezónu a prožil s nimi všechny trpké konce sezón. V dresu se žralokem na prsou musel odehrát víc než 1500 zápasů, aby zažil pocit, který má jen finalista Stanley Cupu.

„Na mém příkladu je vidět, že takhle daleko nedojdete pokaždé, takže je potřeba si ten moment co nejvíc uvědomit," tvrdí Marleau.

Mezi soupeři z Pittsburghu je naopak šestice hráčů, která už Stanley Cup získala. Marc-Andre Fleury, Kris Letang, Chris Kunitz, Sidney Crosby a Jevgenij Malkin slavili s trofejí před sedmi lety. Matt Cullen získal pohár v roce 2006 s Carolinou. Pokud jde o zkušenost šampiónů, je výhoda na straně Penguins.

Jejich cesta do finále začala už možná v půli prosince, kdy vyhozeného kouče Johnstona nahradil Mike Sullivan. Když se v únoru zranil Malkin, začal předvádět Pittsburgh věci, že ostatní týmy jen zíraly.

„Posledních 30 zápasů základní části se s nimi nedalo vůbec hrát. Byli strašně rychlí, mají skvělé beky, to prostě nešlo," řekl Jakub Voráček z Philadelphie, která je úhlavním rivalem Penguins. „Už před play off jsem Pittsburgh tipoval na Stanley Cup, ale samozřejmě to přeju víc Sharks, kde jsou čeští kluci."

Odlišují se na první pohled, už v základní části hrál šestatřicetiletý veterán Joe Thornton jako kandidát na Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče, Brent Burns je adeptem na nejlepšího obránce NHL.

Jejich vizáž v play off nabrala ještě víc ‚rumcajsovské' rysy, ale mohutný vous je jen vhodným doplňkem k fantastickým výkonům. Jejich entuziasmus strhává ostatní.

„Chceme ten pohár vyhrát pro kluky, jako jsou Thornton nebo Marleau," tvrdí český útočník Tomáš Hertl.

Burns je třetím nejproduktivnějším hráčem play off (6+14), Thornton je zatím šestka (3+15). Během jedenácti let v Sharks slyšel spoustu chvály, ale i kritiku, když tým v play off opakovaně ztroskotal. Letošní rok je pro něj velkou satisfakcí. Ale mise zdaleka není ještě u konce.

„Bude to tvrdá zkouška odvahy," říká Thornton.

Pittsburští centři Crosby s Malkinem bývali zvyklí na hlavní party v soukolí Penguins. Trenér Sullivan ale rozprostřel sílu na všechny útoky a superhvězdy týmu si musely zvykat na nové poměry.

V play off jsou nejproduktivnějšími hráči Penguins Phil Kessel (9+9) a Nick Bonino (3+12), jejichž formace s Carlem Hagelinem nejlépe dokládá herní přerod mužstva.

„Nechtěl bych proti nim hrát," směje se klíčový pittsburský bek Letang, když vidí, jak tato trojka sviští útočným pásmem.

„Crosby s Malkinem ještě rozhodně neukázali všechno, co v nich je," upozorňuje někdejší skvělý slovenský útočník Peter Bondra a také on věří, že si Kanaďan s Rusem nechali své nejlepší kousky na finále.

Právě Crosby po sedmi letech od prvního triumfu kariéry doceňuje, jak obtížné je probít se skrz konferenční soupeře až do finále. „Je strašně náročné dostat se tak daleko, o to větší je motivacie zvítězit," tvrdí Crosby, jenž má po 18 zápasech play off na kontě dva minusové body.

Druhý otřes mozku vyřadil na startu play off ze hry dlouholetou pittsburskou brankářskou jedničku Marca-Andre Fleuryho a Penguins vytáhli z kapsy trumf, o kterém neměli ponětí ani někteří pittsburští fanoušci.

Matt Murray slavil před pár dny 22. narozeniny, v play off odchytal víc zápasů, než nasbíral v základní části, ale počíná si neuvěřitelně klidně. V prvním kole předčil Henrika Lundqvista z Rangers, ve druhém Bradena Holtbyho z Washingtonu. Až v konferenčním finále proti Tampě si vybral slabší chvíle, ale na sedmý duel byl opět skvěle koncentrovaný.

„Je dobré vidět, že se vůbec nenervuje," říká Crosby o gólmanovi, který má v play off úspěšnost zákroků 92,4 procenta. Ale finále je finále, tíha odpovědnosti už při něm semlela jinačí veličiny.

Určitou výhodu tak má Martin Jones ze Sharks, který už má doma prsten za Stanley Cupu 2014, kdy v Los Angeles hlídal záda Jonathanu Quickovi.

Pokud chcete vidět Stanley Cup v létě v Česku, musíte fandit San Jose. Tomáš Hertl a Roman Polák budou jedinými dvěma Čechy ve finálové sérii.

Dominik Simon nastoupil sice za Pittsburgh ve třech zápase základní části, ale v play off se pro něj v sestavě Pens místo nenašlo.

Hertl těží na křídle prvního útoku z výkonů Thorntona a kapitána Pavelského. Usměvavý český talent pozměnil styl, cpe se před branku, hledá si odražené puky.

„Sezónu jsem začal jako centr, pak mě kouč postavil na křídlo. Užívám si to. Hraju s Joem a Joem, všechno se od té doby změnilo. Začal jsem dávat góly, myslím, že jsme se docela dobře sehráli," řekl při mediálním dnu Hertl.

„Teď je z něj skvělý hráč. Technický, ale navíc dokáže jít do situací, kde to bolí. Je velký, zesílil," vykládal Polák, který nemá problém hrát tvrdě ani proti kamarádovi, o čemž se v minulé sérii přesvědčil jeho bývalý spoluhráč Dmitrij Jaškin ze St. Louis.

Hráči Pittsburghu budou ale po ledě létat určitě víc, než silově disponovaní Blues v konferenčním finále. „Penguins jsou o něco rychlejší. Ale my nechceme přemýšlet o Pittsburghu, my chceme hrát svou hru. Musíme být silní, forčekovat a udržet se v útočném pásmu," tvrdí Hertl.

K tomu chce přispět i Polák, který je v play off na ledě v průměru skoro 16 minut za zápas. „Máme tým, ve kterém má důležitou roli každý. Všechny lajny mohou dávat góly a rozhodovat zápasy," tvrdí rázný obránce.

Totéž si ale o sobě myslí i hráči Pittsburghu. Čí vůle po trofeji bude větší?