Článek
„Nepamatuji si, jestli jsem někdy křtil kalendář, tohle je můj první a pravděpodobně poslední, protože kdo by chtěl chlapa v padesáti letech. Chtěl bych popřát lidem, kteří si ho koupili, aby byli spokojení. A když se na něj podívají, aby byli šťastní. Protože to je v životě nejdůležitější, užít si ten život," popřál Jágr. V kalendáři je dvanáct fotografií, přitom jich v únoru na Floridě, kde celá akce probíhala, bylo vyfoceno 1800 kusů.
Odpočítávání, řev a příchod sportovní hvězdy. Tak započaly více než dvě hodiny s fanoušky. Kalendáře, fotky, dresy, knížky, pohledy, vlajky, brusle, hokejové kartičky. Útočník Floridy se podepisoval na vše. Před samotným focením v zimě ale netušil, co ho čeká.
„Vůbec jsem nevěděl, bylo to v zápasovém tempu, neměl jsem moc času, hráli jsme každý druhý den. Proto jsme to museli zvládnout v krátkém procesu, ale fotograf Braňo Šimončík byl vynikající. Nikdy bych neřekl, že může být mezi fotografy takový rozdíl. Byl to profesionál, vše zrežíroval. Než to vždycky připravil, já si šel odpočinout. Nakonec to dopadlo dobře," vzpomínal čtyřiačtyřicetiletý hokejista.
Jedno podpisové prodloužení
„O mně je známé, že hodina, hodina a půl je můj strop, když mám takový interest, pak začínám být nepříjemný, takže jsem mu to řekl předem," usmál se Jágr při další vzpomínce na focení.
Hokejový zápas má obvykle šedesát minut, ve čtvrtek to měl kladenský odchovanec i s prodloužením. Podepisoval se déle, než původně slíbil. Přesto stále s úsměvem. Fotka do ruky, podpis, úsměv a společná fotka na telefon. Mezitím výměna oblečení, poté opět všechno znovu. Sem tam pohled na frontu, která stále nekončila.
„Nejtěžší je se naučit, i když máte špatný den, smát se a tvářit se příjemně, ale já jsem se to už naučil," dodal na závěr Jágr, který se připravuje na novou sezónu v NHL, čeká ho už celkem třiadvacátá.
