Článek
Hokejisté Frölundy slaví triumf v Lize mistrů
Už vám po téměř minutě a půl strávené na ledě chyběly v prodloužení síly?
Měli jsme plán se co nejdéle podržet na puku a pak zkusit prostřídat, protože naše lavička byla u jejich obranného pásma. Bohužel to vyšlo úplně naopak. Měli jsme v nohách šedesát minut, pak nás na minutu a půl zavřeli v pásmu. Měli jsme to sehrát lépe, ale opravdu to bylo náročný.
Hodně bolí prohrát takovým způsobem?
Určitě. Hlavně proto, že po nepovedené druhé třetině jsme v té třetí dominovali. Do prodloužení jsme si věřili, jenže to nevyšlo.
Čím si vysvětlujete, že jste ve třetí třetině najednou začali dominovat a mohli jste klidně vstřelit rozhodující gól?
Začali jsme plnit to, co jsme si v kabině říkali. Najednou jsme je úplně přehrávali, měli obrovský problémy s námi hrát. Jenže velké šance jsme neproměnili, přitom jsme jich měli opravdu hodně. A pak přišlo to prodloužení. Je smutný takhle prohrát.
Co jste si pomyslel, když jste zjistil, že prodloužení tři na tři může klidně trvat dvacet minut?
Zdálo se mi to až šílené. Pětiminutovka se vydržet dá, ale dvacet minut? To už je bláznivý. Jenže taková jsou pravidla.
Měla by se tak důležitá utkání rozhodovat v prodloužení se třemi bruslaři na každé straně?
Takový je reglement soutěže. Já osobně jsem ale takového názoru, že tak velká utkání by se měla hrát v pěti hráčích na každé straně až do rozhodnutí. Vždycky jsem to říkal. To je jako kdyby v extralize měly vítěze rozhodujícího finále určit nájezdy.
Litujete nedisciplinovanosti v první třetině, kdy jste hráli často v oslabení?
Je škoda, že jsme měli tolik vyloučených včetně pětiminutového. Frölundu jsme tím dostali do tempa a získala sebevědomí. Oni přesilovky zvládají velmi dobře, kdybychom hráli častěji v plném počtu, mohlo to vypadat úplně jinak.
Co se vám honilo hlavou po zápase, kdy jste koukal na křepčící hráče domácích?
Člověk je zklamaný. Od léta, kdy jsme Ligu mistrů začali, nás to stálo spoustu sil. A když pak prohrajete finále v prodloužení? To moc mrzí.
Neříkáte si, že vám úspěch ve finále snad není souzený? Ve finále extraligy jste neuspěl dvakrát s Vítkovicemi, v Kontinentální lize pak s Kazaní ani pražským Lvem. A teď to zase nevyšlo...
Snažil jsem se na tu svou bilanci nemyslet, jenže bohužel to zase nevyšlo... Doufám, že už se brzo dočkám.
Jinak se ale nemáte za co stydět...
Ukázali jsme, že hokej hrát umíme. Na cestě do finále jsme porazili opravdu špičkové týmy a i Frölundě jsme byli vyrovnaným soupeřem. Rozhodlo prodloužení, kde je to padesát na padesát.
