Článek
„Ve Slavii jsem byl od deváté třídy, v áčku jsem strávil sedm let, což je kus života. Je nepříjemný sledovat, když se klub s tak velkou tradicí dostane do takové situace," trápí Furcha finanční trable červenobílých, kvůli kterým klub z Edenu musel v rozehrané sezóně přehodnotit své plány na návrat do extraligy, zbavil se několika klíčových hráčů a jeho budoucnost je nejistá.
Právě ze Slavie Furch zamířil loni v létě do Kontinentální ligy do Omsku, kde si hned v premiérové sezóně zajistil post brankářské jedničky, kterou zastává i v probíhajícím ročníku.
„V Omsku jsem si vybudoval dobrou pozici. Důvěru a velkou podporu cítím i teď, vždyť jsem v této sezóně vynechal jen jeden zápas. Jsem jedině rád, že jsem v takovém zápřehu," těší Furcha, jehož úspěšnost zákroků v této sezóně činí výborných 93,2 procent.
Aspoň jeden krajan zůstal
Na Sibiři si už během roku a půl zvyknul. „Vždycky může něco vyskočit, člověk musí být ostražitý. Ale vím, jak to v Omsku chodí po hokejové i osobní stránce, o to je to pro mě všechno snazší," říká šestadvacetiletý brankář.
Zatímco v minulé sezóně se v klubu potkával i se třemi krajany, nyní hrozilo, že bude v Omsku jediným Čechem. Michal Kempný zamířil do Chicaga, Martin Erat do brněnské Komety a Vladimír Sobotka usiloval o návrat do St. Louis.
Ten ale nakonec nevyšel. „Je příjemné mít poblíž krajana, se kterým si můžete popovídat česky. Ani jsem ale během léta u Soba nevyzvídal, jak to s ním vypadá. Šlo to mimo mě, protože v Rusku se kolikrát píšou zvláštní věci," uvedl Furch.
Pohodu ze Sibiře si chce přenést do reprezentace
„Jsem rád, že zůstal, takový hráč je pro mužstvo velice platný a pro Omsk bylo důležité ho udržet. Pro Soba to zezačátku po jeho pozdějším návratu kvůli Světovému poháru nebylo jednoduchý, ale už se do toho dostává zpátky a střílí góly," pochvaluje si Furch.
Nyní ale hází Omsk za hlavu a soustřeďuje se jen na reprezentaci, za kterou si v rámci turnaje Karjala zachytá poprvé od květnového mistrovství světa. Už dnes bude stát v Plzni v brance proti Švédům.
„V Plzni vždycky byla dobrá atmosféra, lidi nás poženou dopředu. Mám rád zápasy s výbornou atmosférou a je mi v podstatě jedno, na čí straně diváci stojí. Můžu být klidnější, že už mám v reprezentaci něco odchytáno, v Omsku jsem se navíc dostal do pohody, kterou bych si chtěl přenést i do národního týmu," přeje si Furch.
