Článek
Byl jste hodně zklamaný z výkonu, který mužstvo v prvních čtyřiceti minutách předvádělo?
Byl. Člověk si říká, že není možné, že by nás přejeli takovým způsobem. Dvě třetiny jsme byli horší tým. Nevím, jestli to bylo nervozitou, ale vůbec se nám nedařilo, nebyli jsme schopní vyrovnat se soupeři v rychlosti.
Musel jste o druhé přestávce zvýšit hlas? Nebo jste chtěl spíš působit klidným dojmem a nedostat hráče do ještě větší křeče?
Byla to kombinace obojího (usměje se). Zamíchali jsme sestavou a najednou jsme ožili, zatímco Finové byli statičtí. Rozjezdily se nám nohy a najednou to z nás spadlo. Možná i proto, že už nebylo co ztratit. Dostali jsme se do toho a v pohodě jsme mohli vyhrát i v základní hrací době.
Jenže ještě osm minut před koncem jste pořád prohrávali o dva góly.
Taky že jsme pořád přemýšleli, jak mužstvu pomoct a v té době už jsem připravoval power play. Jenže jsme dali kontaktní gól a plán se změnil.
A Martin Růžička ke své první trefě přidal po 82 vteřinách další, aby pak v prodloužení završil hattrick a zápas rozhodl. Lepší návrat do reprezentace po dvou a půl letech si ani nemohl přát, že?
Je to střelec a potvrdil to. V podstatě je jedno, kdo dá góly, ale pochopitelně jsem mu k hattricku gratuloval. Je to hráč do přesilovky, ne do oslabení. V Třinci je zvyklý hrát spoustu minut, umí to trefit a dát gól. I on ale hrál první dvě třetiny ho*no a bylo to z jeho strany nervózní.
Jenže pak třemi góly potvrdil to, kvůli čemu jste ho do nároďáku vzal. Přiblížil se tím olympijské nominaci?
Nechtěl bych předjímat kvůli tomu, že dal hattrick. Góly jsou jeho parketa a přednost, v nároďáku měl ale v minulosti vždycky trošku smůlu. Teď už má něco za sebou a důležité je, aby to z něho opadlo a nestresoval se. Aby v dalších dvou zápasech turnaje zabojoval o olympiádu.
Říkáte si po divokém průběhu utkání, že konec dobrý, všechno dobré?
Nejucháme, ale samozřejmě je lepší vyhrát zápas a najít cestu k vítězství, které se počítá.
