Článek
Souhrou náhod totiž podruhé za sebou padla role nejmladšího člena české výpravy na letní olympijské hry na reprezentanta plavání. Na co by se měla mladičká kraulařka připravit? „Já jsem si to v Londýně na bazénu trochu vyžral. Posílali mě třeba pro vodu," vzpomíná se smíchem Micka. „Ale celkově v českém týmu jsem to vlastně nepocítil, nějaké popichování a podobně. Letěl jsem tehdy na hry na otočku a strávil tam jen asi tři nebo čtyři dny," loví v paměti závodník pražského USK.
Má pro Seemanovou připravené nějaké rady, jak roli benjamínka zvládnout? „To asi ne, nebudu jí do toho kecat. Musí si tím projít sama, otrkat se," říká. Že by si ale sám nechal nosit vodu k bazénu? „To si budu muset ještě promyslet," vypráví s potutelným úsměvem.
Olympijská atmosféra dostane i mistra světa
Při vzpomínkách na svou vlastní olympijskou premiéru se pak nemůže ubránit dalšímu smíchu. „Říkali o mně, že jsem měl slámu v botě a nudli u nosu. Byl jsem vykulený. Tohle ale asi není tak otázka věku, jako olympijské atmosféry obecně. Ta vás dostane klidně v pětadvaceti, říká se, že ten tlak rozhodí i mistra světa. Je potřeba umět se uvolnit, brát to v pohodě," líčí zasvěceně.
Jaký byl Mickův ochranný reflex? „Mým vrcholem sezóny tehdy bylo mistrovství světa juniorů dva týdny po olympiádě. Hry samotné jsem bral v pohodě, netrápilo mě, jestli bouchnu. Bára myslím teď v létě žádný vrchol před sebou nemá, takže do toho bude muset jít po hlavě a nenervovat se," radí své mladší kolegyni.
Start v maratónu utekl
Jednadvacetiletý reprezentant během příprav na Rio koketoval s myšlenkou startovat na hrách i v dálkovém plavání, v kvalifikačním závodu mu ale umístění zajišťující start v Riu o šest sekund uniklo. „To je v dvouhodinovém závodu nic. Bohužel mi došly síly, v posledním kole jsem odpadl. Stálo to za prd," mrzí jej dodneška.
Neúspěch v Portugalsku přičítá nedostatku zkušeností a špatně zvolené taktice. „Byl to můj teprve druhý start na deset kilometrů, nemám moc zažité, jak tuhle distanci v otevřené vodě plavat. Ale už jsem se snad do budoucna přiučil," přemítá. „Na druhou stranu je výhoda, že nebudu muset plavat v té špinavé vodě, v které žijí nějaké superbakterie, a s jistotou předejdu kdovíjaké nákaze," dodává s cukajícími koutky.
Hned v úvodu her se tak pustí do boje na trati 400 metrů volný způsob a na konci prvního týdne přijde jeho hlavní závod na kraulařské patnáctistovce. Jak sám říká, spokojený by byl, kdyby opět posunul hranici vlastního českého rekordu, který na květnovém ME v Londýně stáhnul pod patnáct minut. „Doufám, že ten čas ještě vylepším. Netroufám si říct, jestli to může být o deset sekund nebo o vteřinu. Základ je překonat sám sebe a podle času se bude odvíjet umístění," uzavírá český talent.
