Článek
Reklamní sdělení na plechovce Loprais drinku hovoří jasnou řečí. Na posádku Tatry Jamal ale imperativ Neusínej nefungoval. Po namáhavé první části rychlostní zkoušky deváté etapy z Antofagasty do Iquique čekal posádky přesun po asfaltu k druhému měřenému úseku dne. Loprais proto půjčil volant Almášimu a na místě spolujezdce jej brzy přemohla únava, stejně jako navigátora Michala Ernsta.
„Člověk si po 400kilometrové rychlostní zkoušce oddychne, spadne z něj napětí, koncentrace poleví. Navíc je obrovské vedro a když se má jet sto kilometrů jen rovně, tak to spolehlivě uspí,“ vysvětloval Ernst reportérovi Českého rozhlasu.
Klesnutí víček bohužel nezabránil ani Almáši a malér byl na světě. „Auto jelo docela rychle, kolem sta kilometrů v hodině. Jak sjelo z asfaltky, která vedla na asi dvoumetrovém náspu, hned se zapíchlo do písku a šlo dvakrát přes čumák. Rána veliká, nic příjemnýho,“ líčil Ernst.
Zkušený navigátor vyvázl z hrozivého karambolu bez vážnějšího zranění, Loprais utrpěl zlomeniny dvou obratlů. Přesto se dokázal z kabiny sám vyškrábat a spolu s Ernstem vytáhli Almášiho, který na čas ztratil vědomí a pozdější lékařské vyšetření u něj odhalilo otřes mozku.
