Článek
Joglová pocházející z Plánice nedaleko Klatov běhala odmala, k tomu si přibrala i karate nebo basketbal, který u ní dlouho vedl. „Dál jsem běhala pro zábavu, až jsem potkala přítele, který mi říkal, ať zkusím i nějaké závody. Na We Run Prague jsem doběhla třetí, což bylo prozření, že bych se mohla delším tratím věnovat,“ vrací se o pět let zpátky.
Přes vítězství na menších půlmaratonech se dostala i na ty větší, až si troufla na maraton. A v každém se dosud zlepšila minimálně o pět minut. „Pořád tam nějaká rezerva je. Ale záleží, jak mě podrží zdraví, už jsem poznala, jak je křehké,“ přiznává Joglová, která kvůli svalovému zranění musí vynechat Pražský maraton a v minulosti si prošla i problémy s příjmem potravy.
V historických českých tabulkách se posunula na sedmé místo, atletikou se přitom neživí. Dříve pracovala v Klatovech u záchranky. „Jezdila jsem s ní jako absolventka vyšší odborné zdravotnické školy, neskutečně mě to bavilo,“ vzpomíná. Pak ale dala přednost dennímu studiu na FTVS a začala pracovat jako trenérka ve fitcentru.
„Teď mám své klienty, takže si můžu práci uspořádat tak, abych poskládala i trénink,“ kvituje. A tak si mohla dovolit i tréninkový kemp v Keni, kam vyráží stále více elitních českých vytrvalců.
„Nehradila jsem to jen z vlastní kapsy. Ale Keňa mi strašně pomohla. Nadmořská výška, žádné rozptýlení od tréninku, běháte vedle těch nejlepších,“ vypráví Joglová, která se od afrického soustředění připravuje sama bez trenéra. „Člověk tam potká zajímavé lidi, od kterých leccos pochytí. Ale věřím, že trenéra zase najdu,“ říká.
Marcela Joglová se nominovala na mistrovství světa do Dauhá.
Potíže jí nedělaly ani méně komfortní podmínky. „Viděla jsem film Běžci v Keni, který tam předtím natočili David Vaš a Jirka Csirik, tak jsem byla připravená, že třeba nebude teplá voda nebo budu spát na zemi na matraci. To mě nerozhodilo,“ ujišťuje Joglová, která se v Africe potkala i s českou vytrvaleckou jedničkou, momentálně zraněnou Evou Vrabcovou Nývltovou.
„Jednou jsme si spolu zaběhaly, pak jsme vyrazily i na safari. Eva je pro mě vzor, hodně pozvedla běžeckou scénu, o jejím čase (2:26:31) si můžu nechat jen zdát,“ smeká vytrvalkyně, která kvůli vyhlídkám na světový šampionát i boj o olympiádu musí trochu osekat své další sportovní aktivity jako triatlon či Strahovskou ligu v malém fotbale.
„Ta by asi teď byla riziko. V televizi mě fotbal nebaví, ale na hřišti je to super rozptýlení,“ usmívá se.
