Coleman po kontroverzi dominoval v Boltově stylu. Jenže mával prázdným tribunám

Mužská stovka je tradičním vrcholem světových šampionátů. Trvá nejkratší dobu, přitahuje největší pozornost a její vítěz se může titulovat jako nejrychlejší muž planety. Snad jen v roce 2011 v Tegu, kdy se Bolt vyřadil ze hry ulitým startem, tušil jeho vítězný krajan Yohan Blake, že zlato z něj sprinterskou jedničku nedělá.

Jenže Boltova éra skončila před dvěma lety, v Londýně se loučil bronzem a sprinterskému světu rázem vládl k nelibosti mnohých fanoušků dvakrát nachytaný dopingový hříšník Justin Gatlin.

Stříbro tehdy bral Coleman, ještě vcelku neznámý mladík z Atlanty, který prošel stejně jako Gatlin univerzitou v Tennessee. Že se nejednalo o ojedinělý výstřel potvrzoval i nadále, loni svůj osobní rekord stlačil pod 9,79 s, i letos jel do Kataru v pozici nejrychlejšího muže sezony.

Ale málem tu nestartoval…

Koncem srpna se totiž v médiích objevila zpráva, že Coleman neabsolvoval tři dopingové testy a hrozí mu dvouletý trest. To by znamenalo konec plánů na start na mistrovství světa i olympiádě. Jenže Američan vyvázl bez poskvrny, byť víceméně z administrativních důvodů.

Jeho první vynechaný test ze 6. června loňského roku se totiž formálně datoval k 1. dubnu, tedy začátku kvartálu, a tak Coleman nenaplňoval podstatu provinění v podobě tří vynechaných testů (resp. nepřítomnosti na místě ohlášeném komisařům) v období dvanácti měsíců.

Američan tak z kauzy vyšel očištěn, ohradil se proti úniku informací do médií, a ještě požadoval od Americké antidopingové agentury odškodnění za ušlý zisk ze závodů.

Do Dauhá tak přijel po dvouměsíční závodní pauze. A patřičně nažhavený, což dokazoval od rozběhu. Své semifinále vyhrál o 24 setin, zatímco obhájce Gatlin se třásl o postup a do finále proklouzl až jako předposlední časem.

Bitvě o zlato, která se netradičně odehrávala už v sobotu, předcházela spektakulární show. Stadion zhasl, osvícena byla jen cílová rovinka a ní se promítala pomocí videomappingu jména účastníků finále.

Potemnělé hlediště mělo ještě tu výhodu, že nebylo vidět, kolik je na něm prázdných sedaček. Po finále ženské desítky totiž stadion opustily hloučky keňských a etiopských fanoušků a Katařany ani očekáváný souboj nejrychlejších mužů nelákal. I když byly některé tribuny zakryté plachtami, nepodařilo se zbytek stadionu zaplnit.

Přesto se z hlediště ozvalo zabučení připomínající Gatlinovi jeho dopingovou minulost, byť zdaleka ne v takové míře jako předloni v Londýně. Po představovačce se na dráze objevila křivka kardiogramu a z reproduktorů zněl zvuk tlukotu srdce.

Hned po startu se Coleman začal vzdalovat sedmičce svých vyzyvatelů. Tak jako Bolt ve svých nejlepších letech. V cíli byl v osobním rekordu 9,76 s, který ho zařadil na šesté místo sprinterské historie.

„Byl jsem obdarován výjimečným talentem a teď jsem mohl ukázat,“ vykládal. „V Londýně bylo moje stříbro pro všechny překvapením, teď už jsem se musel popasovat s tlakem. Jsem rád, že jsem to zvládl a je mi ctí, že jsem se zařadil mezi takové legendy, které už stovku na mistrovství světa vyhrály,“ hlásil 23letý Coleman po závodě.

O plných třináct setin v něm porazil stříbrného medailistu. Tím nebyl nikdo jiný než 37letý Gatlin. „Tahle sezona je důkazem mé vytrvalosti a síly,“ tvrdil muž, jenž vyhrál olympiádu v Aténách už před patnácti lety.

I jeho cesta do Kataru byla v ohrožení, když ho na posledním mítinku před šampionátem postihla křeč. „Věděl jsem, že Christiana bude těžké porazit, ale příští rok musí být v pozoru,“ vyslal nestárnoucí Američan po své páté světové medaili vzkaz Colemanovi.

Ten se zatím po vítězném finále vydal na čestné kolečko po stadionu Chalífa, jenže už se neměl s kým dělit o svou radost. I většina zbylých fanoušků už totiž hlediště opustila, a tak obrázek Colemana mávajícího prázdným tribunám působil poněkud nedůstojně.